Článek
Odchodem do důchodu jsem získal velkou spoustu času na své zájmy, na rodinu a na to co mám rád. Kromě svých koníčků a rodiny mám také ale mnohem více času na to, abych sledoval dění ve veřejném prostoru. Když ale vidím počínání hnutí ANO, které jen plive na vše co současná vláda udělá aniž by přišlo s jakýmkoliv návrhem řešení, je mi z toho mdlo. A je mi ještě více mdlo z toho, jak se senioři nechávají od Andreje Babiše vodit jako oslíci za mrkvičkou. Díky těmto mým vrstevníkům, kteří neumí nic jiného než neustále jen kňučet, jak k nim byl život nespravedlivý, nás důchodce lidé často házejí do jednoho pytle.
Tito neustále na vše nadávající nerudní důchodci obvykle nedohlédnou ani na špičku vlastního nosu. Argumentace, že kdo do systému celý život nepřispíval, může jen těžko od systému očekávat pohádkový důchod, je pro ně nepochopitelná. Jejich optikou má stát povinnost zajistit hojnost všem. A přesně takového spasitele vidí v Andreji Babišovi. Sami o sebe se nikdy nestarali, na budoucnost nehleděli a teď věří Babišovi, že jim dá vše zadarmo. Ale to je chyba lávky. Ani pár stovek, které jim možná Babiš před volbami v roce 2029 přidá, jim život nezmění.
Prvně plať, teprve potom ber a hlavně mysli
A nemluvím pouze o lidech, jejichž stesky denně čtu pod nejrůznějšími články. Mluvím i o lidech, které osobně znám a před lety jsme si třeba i rozuměli. Dnes ale mají nízký důchod a nejsou s to pochopit proč. Jeden můj známý celý život platil za velmi slušného řemeslníka. Lidé už jej dobře znali a tak neměl nikdy o různé fušky nouzi. Jenomže platby probíhali dlouhé roky pěkně z ručky do ručky a dnes nedokáže pochopit, proč má nízký ůchod, když celý život dřel. Tak stejně pokud někdo pracoval celý život za minimální mzdu, nemůže očekávat důchod přes 20 tisíc. A pokud toto někdo nechápe, měl by raději mlčet, protože jeho náhled je mimořádně toxický.
Nestěžují si ale jen lidé s nízkými důchody. Stěžují si dost často i lidé s důchody, které se velmi blíží průměrnému důchodu, který na konci roku 2024 v Česku činil 20.680 Kč. Takoví lidé do systému celý život sice přispívali, ale ani s průměrným důchodem nedokáží vyjít. Proč? Přece z úplně stejného důvodu, proč vycházeli jen tak tak celý život. Pokud si člověk nedokáže jednoduše sepsat příjmy a výdaje, žije vždy dokud nerozhází výplatu. Pak čeká na další. S důchodem to potom není jinak.
Babiš vždycky špatné řešení
Pokud někdo celý život jen střídal podnájmy a nikdy neuvažoval o hypotéce, obvykle se dnes diví. Vždyť hypotéka vždycky vycházela jen o malinko dráž než podnájem. Proto jsme měli již dávno jasno v tom, že do podnájmu peníze strkat nebudeme. Dnes je hypotéka splacená a byt 3+1 je náš. Rozdíl oproti nájmu byl zanedbatelný a dnes máme byt. Holt když někdo jiný rozdíl mezi hypotékou a podnájmem raději investoval do cigaret nebo dalších nepotřebných bot, tak dnes nadává. Ale nadávat může jen sám na sebe a vzývání populisty Babiše, který slíbí cokoliv, je řešením mimořádně naivním.
Rozumím, že někdo hypotéku prostě v bance nedostal. Ale proč ji nedostal? Pravděpodobně, protože neměl dostatečné oficiální příjmy. A jsme zase u toho. Takový člověk nejspíš pracoval alespoň z části mimo systém. Rozhodnutí ale bylo na něm, nikdo ho nenutil. Tehdy to sice výhodné bylo, ale dnes nemá byt a pobírá nízký důchod. Rozhodl se ale kdysi sám.
Jak je to u nás
Jak tedy můžeme vycházet „v pohodě“ v důchodu my? Jednoduché kupecké počty. Můj důchod je zaokrouhleně asi 20.000, moje žena pobírá jen o malinko méně než já, nějakých 19.000 korun. Na příjmové straně tedy máme cca 39.000 korun. Za energie a společné poplatky v našem domě utratíme asi 6500 korun, za jídlo a domácnost 11.000, auto nás vychází na nějaké 3 tisíce měsíčně za benzín i běžný servis. Dále platíme mobilní tarify, internet a televizi celkem za asi 1500 korun a abychom nedělali ostudu, tak v průměru každý měsíc dáme asi 4 tisíce na nějaké to oblečení, boty a tak. Výdajová strana našeho rozpočtu tedy měsíčně čítá přibližně 26000 korun.
Sečteno podtrženo, zbývá nám každý měsíc přibližně 13000 korun navíc na zábavu, pro vnoučata, na výlety a dovolené. Na cokoliv. Ročně je to 156000 na cokoliv. A to nepočítám příležitostný přivýdělek za články na Seznam Medium, které čas od času publikuji. To také ještě náš rozpočet o několik tisícovek přikrášlí.
Celý život jsme oba se ženou pracovali, splatili byt, koupili si na stáří auto a jiné už nejspíš potřebovat nikdy nebudeme. Nejsme bohatí, ale dnes nám z našich důchodů zbývá dostatek peněz na to abychom klidně zašli na večeři, s přáteli na pivo, vždy něco tajně dali vnoučatům a klidně i vícekrát za rok vyrazili na dovolenou. Ne pane Babiši, nás na vařené nudli neutáhnete. My vidíme, co jste zač a jaké blbosti Vám naši vrstevníci, kteří celý život kašlali na budoucnost, bohužel hltají. Všichni ale nejsme takoví. Znám dostatek svých vrstevníků, kteří jsou na tom podobně jako my s penězi, i názorem na Vás.
Zdroje:
