Hlavní obsah

Kdo se s vámi hádá na Facebooku? Miliardy falešných účtů a ruská propaganda

Foto: Jarmila Kratochvílová

sítí falešných účtů

Kdo skutečně píše komentáře na Facebooku? Meta odstraňuje miliardy falešných účtů a ruské vlivové operace dál ohrožují veřejnou debatu. Jak funguje digitální manipulace, proč útočí na naše emoce a co znamená pro českou společnost?

Článek

Kdo se s vámi hádá na Facebooku? Miliardy falešných účtů a ruská továrna na chaos

Možná jste se už také pustili do vášnivé diskuse na Facebooku. Někdo vás urážel, překrucoval fakta, šířil nesmysly o Ukrajině nebo přesvědčoval ostatní, že demokracie nefunguje. Jenže napadlo vás někdy, zda na druhé straně skutečně sedí člověk?

Sociální sítě jsme si zvykli považovat za obrovské veřejné náměstí. Místo, kde lidé diskutují, hádají se, sdílejí své názory a reagují na události kolem sebe. Jenže toto náměstí má jednu zásadní vlastnost. Nikdy si nemůžeme být úplně jistí, kdo na něm skutečně stojí.

Za fotografií usměvavého důchodce se může skrývat podvodník. Za profilem rozhořčené matky automatizovaný účet. Za údajně spontánním komentářem může být součást předem připravené kampaně.

A někdy ani není potřeba vytvářet falešného člověka. Stačí skutečnému člověku předložit dostatečně přesvědčivou lež.

Právě v tom spočívá jedna z největších slabin současného informačního prostoru. Technologie, které měly lidi spojovat, umožňují také průmyslově vyrábět zdání veřejného mínění.

Miliardy falešných účtů. Čísla, která by nás měla znepokojovat

Společnost Meta, provozovatel Facebooku a Instagramu, zveřejňuje pravidelné zprávy o odstraňování falešných účtů.

A čísla jsou ohromující.

Jen během roku 2025 vykázala Meta na Facebooku zásahy proti přibližně 3,48 miliardy falešných účtů. V prvním čtvrtletí roku 2026 to bylo dalších 1,2 miliardy a ve druhém 822 milionů.

Za pouhých osmnáct měsíců tedy více než pět miliard zásahů proti falešným účtům.

To je číslo, které si člověk jen obtížně představí.

Je však důležité vysvětlit, co skutečně znamená. Nejde o pět miliard lidí, kteří se vydávali za někoho jiného. Velká část těchto účtů vzniká automatizovaně, některé jsou odstraněny velmi rychle a mnohé souvisejí s reklamním spamem nebo internetovými podvody.

Ne každý falešný účet je politický bot. A už vůbec není možné všechny automaticky označit za součást ruské propagandy.

Přesto tato čísla ukazují, jak obrovský průmysl kolem falešných digitálních identit existuje.

Meta navíc v jednotlivých obdobích odhadovala podíl falešných účtů na Facebooku v řádu několika procent. V posledním čtvrtletí roku 2025 uváděla přibližně pět procent, přičemž metodika těchto odhadů se měnila.

Na první pohled to může vypadat jako zanedbatelný podíl. Jenže v prostředí sociálních sítí není rozhodující pouze počet účtů. Důležité je také to, jak intenzivně publikují, jaké publikum oslovují a zda jejich činnost někdo koordinuje.

Jediný organizovaný tým může vytvořit větší množství obsahu než tisíce běžných uživatelů.

A právě zde se dostáváme od obyčejného spamu k organizovanému ovlivňování společnosti.

Ruská propaganda už dávno není jen televizní vysílání

Když se řekne ruská propaganda, mnoho lidí si představí státní televizi, moderátora před kamerou nebo politický projev z Moskvy.

Jenže moderní informační operace jsou mnohem složitější.

Rusko disponuje rozsáhlým státním mediálním aparátem a dalšími strukturami, které slouží k prosazování politických narativů doma i v zahraničí.

Podle rozpočtových informací analyzovaných BBC Monitoring plánovalo Rusko na rok 2027 výdaje na státní média a propagandu ve výši přibližně 171,8 miliardy rublů, tedy zhruba dvou miliard dolarů.

Takové číslo je samo o sobě mimořádné. Nesmíme ho však zaměňovat za přesně vyčíslené náklady na tajné zahraniční operace. Veřejně vykazované mediální výdaje zahrnují také domácí propagandu a provoz státních médií.

Skutečné financování skrytých vlivových operací se navíc z veřejných rozpočtů nedá spolehlivě určit.

Podstatnější než samotná částka je ale způsob fungování.

Současné propagandistické operace mohou kombinovat státní média, falešné zpravodajské weby, účty na sociálních sítích, automatizované šíření obsahu, spolupracující influencery i skutečné politické aktivisty.

Jejich cílem nemusí být pouze přesvědčit člověka, že Rusko má pravdu.

Někdy úplně stačí přesvědčit ho, že pravdu nemá nikdo.

Nejúčinnější lež nemusí nikoho přesvědčit

Představme si běžnou diskusi pod článkem o válce na Ukrajině.

Jeden komentář tvrdí, že západní média lžou. Druhý označuje pomoc Ukrajině za vyhazování peněz. Třetí zpochybňuje všechny zveřejněné důkazy. Čtvrtý útočí na každého, kdo se pokusí uvést fakta.

A pátý komentář pouze konstatuje, že už se nedá věřit vůbec ničemu.

Právě ten poslední může být z hlediska informační manipulace mimořádně účinný.

Cílem totiž nemusí být vytvořit jednotný názor. Může jím být vyvolání takového zmatku, aby lidé postupně ztratili důvěru ve zdroje informací, demokratické instituce i možnost rozumné veřejné debaty.

Společnost, která se nedokáže shodnout ani na základních skutečnostech, má problém společně rozhodovat o své budoucnosti.

A to je pro autoritářské režimy výhodné.

Nemusí nutně získat většinu obyvatel na svou stranu. Někdy jim stačí oslabit schopnost společnosti jednat.

Továrna na falešnou většinu

Jednou z nejnebezpečnějších vlastností koordinovaných informačních operací je schopnost vytvářet iluzi, že určitý názor zastává mnohem více lidí, než tomu ve skutečnosti je.

Představte si příspěvek, pod kterým se během několika minut objeví stovky podobných reakcí.

Člověk, který diskusi otevře, může získat dojem, že se dívá na převládající veřejné mínění.

Jenže počet komentářů není průzkum veřejného mínění.

Počet lajků není důkaz pravdivosti.

A tisíc podobných reakcí ještě neznamená tisíc nezávislých názorů.

Koordinované účty mohou uměle zesilovat vybraná témata, podporovat určité příspěvky a vytvářet zdání spontánního společenského hnutí.

V odborném prostředí se pro podobné vytváření falešného dojmu občanské podpory používá pojem astroturfing.

Ne každá masová internetová reakce je samozřejmě zmanipulovaná. Skuteční lidé se dokážou organizovat sami a autentické rozhořčení může být velmi intenzivní.

Rozdíl spočívá v tom, zda za zdánlivě nezávislými hlasy stojí skrytá koordinace.

Proč se propaganda tak dobře šíří právě prostřednictvím emocí

Lidé nejsou stroje na ověřování faktů.

Reagujeme na strach, vztek, nespravedlnost, pocit ohrožení i potřebu někam patřit.

A právě s těmito emocemi pracuje manipulativní obsah.

Příspěvek, který tvrdí, že někdo ohrožuje naši bezpečnost, může vyvolat okamžitou reakci. Stejně tak zpráva, která naznačuje, že nás politici podvádějí, že sousedé dostávají neoprávněné výhody nebo že média záměrně něco zatajují.

Nejde vždy o úplně vymyšlené události.

Účinnější může být vzít skutečný problém, vytrhnout ho z kontextu a doplnit zavádějícím vysvětlením.

Taková manipulace je obtížněji rozpoznatelná, protože obsahuje část pravdy.

A pokud se stejný příběh opakuje na desítkách webů, ve skupinách a komentářích, začíná působit důvěryhodně jen proto, že ho člověk vidí všude.

Opakování ale není důkaz.

Umělá inteligence mění pravidla hry

Dříve vyžadovalo vytváření většího množství propagandistického obsahu značné lidské kapacity.

Někdo musel psát texty, překládat je, vytvářet grafiku a přizpůsobovat sdělení různým skupinám obyvatel.

Generativní umělá inteligence dnes dokáže velkou část této práce výrazně urychlit.

Může vytvořit desítky variant stejného sdělení, upravit jazyk pro konkrétní zemi, připravit realisticky vypadající obrázek nebo napodobit styl běžného uživatele sociálních sítí.

To neznamená, že každý automaticky generovaný text je propaganda. Umělá inteligence je univerzální technologie a má mnoho legitimních využití.

V rukou organizovaných manipulátorů však snižuje náklady na výrobu obsahu a umožňuje jeho rychlé přizpůsobování.

Problémem tak není samotná existence umělé inteligence.

Problémem je spojení automatizace, anonymních účtů, koordinace a záměrného klamání publika.

Proč je to důležité i pro Českou republiku

Česká republika není izolovaným ostrovem.

Jsme součástí Evropské unie a NATO, podporujeme Ukrajinu a vedeme veřejnou debatu o bezpečnosti, energetice, migraci i ekonomických dopadech války.

Všechna tato témata mohou být předmětem legitimních politických sporů. A také se mohou stát terčem informačních manipulací.

Zde je ovšem nutné rozlišovat.

Člověk, který kritizuje českou vládu, není automaticky ruský troll. Stejně tak není propagandistou každý, kdo nesouhlasí s konkrétní podobou pomoci Ukrajině.

Demokracie stojí právě na možnosti takové názory svobodně vyjadřovat.

Problém nastává tehdy, když se do veřejné debaty skrytě zapojují organizované sítě, které předstírají nezávislost, šíří vědomě nepravdivé informace nebo zatajují své skutečné zadavatele.

Kritika vlády je součástí demokracie.

Tajně řízená manipulace veřejného mínění je něco jiného.

A pokud tyto dvě věci začneme zaměňovat, sami tím pomůžeme polarizaci, proti které chceme bojovat.

Proč samotné mazání falešných účtů nestačí

Meta každoročně zasahuje proti miliardám falešných účtů. Přesto problém nezmizel.

Důvod je jednoduchý.

Odstranění jednoho účtu nemusí znamenat konec celé operace. Nové účty lze vytvářet znovu, obsah přesouvat na jiné platformy a již zveřejněné příběhy mohou dál šířit skuteční uživatelé.

Navíc nejúčinnější dezinformace nemusí pocházet z falešného profilu.

Může ji zveřejnit skutečný člověk, který jí uvěřil.

Může ji převzít známá osobnost.

Může se objevit v médiu, které zanedbalo ověřování.

A může ji sdílet někdo z našich přátel nebo rodiny.

Právě tím se informační manipulace stává tak obtížně řešitelným problémem.

Technologie dokážou odhalovat podezřelé sítě. Nedokážou však jednoduše odstranit lidskou důvěřivost, předsudky nebo potřebu hledat jednoduché odpovědi na složité otázky.

Kdo tedy skutečně sedí na druhé straně obrazovky?

Možná člověk, který má prostě jiný názor.

Možná někdo, kdo naletěl falešné zprávě.

Možná podvodník, který chce získat vaše peníze.

A možná účet zapojený do organizované kampaně.

Z jednoho komentáře to zpravidla bezpečně nepoznáme.

Podezřelé mohou být například nepřirozeně koordinované reakce, opakování totožných formulací, falešné identity nebo systematické šíření stejných odkazů. Žádný z těchto znaků ale sám o sobě nedokazuje, že účet řídí Rusko nebo jakýkoli jiný stát.

Právě proto je důležité nenechat se strhnout představou, že každý nepříjemný diskutující musí být bot.

Taková podezíravost by totiž vedla k přesnému opaku toho, co potřebujeme: k ještě větší nedůvěře mezi lidmi.

Největším vítězstvím propagandy je společnost, která přestane věřit sama sobě

Rusko investuje značné prostředky do státního mediálního aparátu a existují zdokumentované případy zahraničních vlivových operací. Meta současně odstraňuje obrovské množství falešných účtů, z nichž však pouze část souvisí s politickým ovlivňováním.

Tyto skutečnosti je třeba spojovat opatrně, nikoli automaticky.

Neznamenají, že každý internetový konflikt řídí Kreml. Znamenají však, že digitální veřejný prostor je vystaven systematickým pokusům o manipulaci a že technické možnosti takového ovlivňování jsou dnes mimořádně rozsáhlé.

Nejnebezpečnější důsledek přitom nemusí být v tom, že lidé uvěří jedné konkrétní lži.

Mnohem závažnější může být okamžik, kdy přestanou věřit úplně všemu.

Kdy každé médium označí za propagandu, každého odborníka za zaplaceného a každého člověka s jiným názorem za nepřítele.

Společnost rozdělená do vzájemně nepřátelských skupin se totiž oslabuje sama.

A právě proto bychom se při příští hádce na Facebooku měli zeptat nejen na to, kdo sedí na druhé straně obrazovky.

Měli bychom se také zeptat, komu prospívá, že se spolu nedokážeme normálně bavit.

Protože možná nejúčinnější propaganda není ta, která nás přesvědčí, abychom milovali Rusko.

Je to ta, která nás naučí nenávidět jeden druhého.

Poznámka autora: Článek je publicistickým komentářem založeným na veřejných zprávách společnosti Meta, rozpočtových analýzách a výzkumu informačních operací. Počty falešných účtů nelze zaměňovat za počty účtů zapojených do ruských vlivových kampaní.

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz