Článek
Raný život a objevení jeho unikátní schopnosti sníst téměř cokoliv
Od raného věku Lotito věděl, že je jiný než ostatní děti. Již v útlém věku objevil svou neobvyklou touhu ochutnávat nejedlé předměty jako kov a sklo, zatímco jeho přátelé si pochutnávali na pečivu a běžných francouzských jídlech. Zpočátku tyto stravovací návyky jeho rodiče a lékaře znepokojovaly, ale postupem času se Lotito naučil své chutě ovládat a využívat je ve svůj prospěch.
Pika: Onemocnění způsobující Lotitovy touhy
Pika je lékaři považována za psychologickou poruchu charakterizovanou chutí na látky, které nejsou obvykle považovány za potraviny a nemají žádnou výživovou hodnotu. Tento stav se může projevit konzumací hlíny, prášku na praní, a v případě Michela Lotita nebezpečnějších materiálů jako kovy a sklo. Onemocnění se obvykle vyskytuje u lidí s určitými duševními či vývojovými poruchami nebo podvýživou, což může ovlivnit signály hladu, které mozek nedokáže zpracovat. Lotitův stav byl však neobvyklý, protože předměty, které se rozhodl konzumovat, nebyly pouze potraviny bez jakýchkoliv živin, ale zároveň byly pro tělo extrémně nebezpečné. Lékaři se domnívají, že v Lotitově případě mohlo být onemocnění způsobeno neurologickou nebo psychologickou anomálií, která změnila způsob, jakým jeho mozek interpretoval signály hladu.
Jak se Lotitovo tělo přizpůsobilo jeho neobvyklé dietě
Tělo Michela Lotita vykazovalo specifické přizpůsobení, které mu umožňovalo konzumovat tyto neobvyklé předměty bez utrpení vnitřních zranění. Lékařská vyšetření ukázala, že jeho žaludeční sliznice byla neobvykle silná, což poskytovalo ochrannou bariéru proti ostrým předmětům a potenciálně toxickým látkám. Jeho žaludeční kyseliny byly také oproti běžným smrtelníkům mimořádně silné, což mu pomáhalo rozkládat bez problému trávit veškeré předměty, včetně skla a kovů.
Michel Lotito a jeho alter ego: Monsieur Mangetout
Jak Lotito stárnul, rozhodl se využít své schopnosti k výdělku a vstoupil do showbyznysu. Vytvořil si alter ego „Monsieur Mangetout“ a začal předváděl své neuvěřitelné schopnosti před živým publikem. Během svých vystoupení konzumoval vše od jízdních kol přes televizory až po lustry a nábytek. První záznam do Guinessovy knihy rekordů získal v roce 1979, kdy během 15 dnů od 17. března do 2. dubna 1977 snědl po částech celé jízdní kolo. Následující rok překonal svůj vlastní výkon tím, že za 12 dní snědl více než 6,8 kg částí jízdního kola. Každý kus polykal s velkým množstvím vody a minerálního oleje, aby mu prošel trávicím traktem. Navzdory jeho šílené dietě trpěl Lotito jen zřídkakdy jakýmikoliv komplikacemi nebo zažívacími potížemi. Během svého života Michel Lotito snědl vše od gumových pneumatik po nákupní vozíky, televizory až po lustry. V jednom roce dokázal také sníst přes 100 žiletek. Kromě své schopnosti konzumovat tyto předměty, Lotito vykazoval i jiné pozoruhodné schopnosti. Ukázal svou sílu ohýbáním mincí zuby a byl schopen snášet obrovský tlak na své tělo, kdy se mu osm mužů pokoušelo sevřít ruku speciálními kleštěmi. Mimo jiné si pro zpestření během svých vystoupení nechal pod nehty zapalovat zápalky či házet šipky do zad.
Guinessova kniha rekordů
Michel Lotito drží světový rekord za schopnost konzumovat předměty, které jsou pro průměrného člověka smrtelné. To zahrnuje různé kovy, sklo, gumu a jiné materiály. Mezi jeho další rekordy patří: Nejrychlejší konzumace jízdního kola, Největší množství snědeného kovu: Během svého života je odhadováno, že Lotito snědl více než devět tun kovu, včetně 18 jízdních kol, 15 nákupních vozíků, šesti lustrů, dvou postelí, páru lyží, počítače a rakve.
Legendární konzumace letadla Cessna 150
Možná nejlegendárnějším Lotitovým výkonem bylo snědení letadla Cessna 150. Během dvou let od roku 1978 do roku 1980 snědl malé letadlo kousek po kousku. Proces zahrnoval rozebrání letadla na malé kousky, které následně rozřezal na ještě menší kousky, aby je mohl konzumovat. Tento kousek mu přinesl mezinárodní slávu a je často uváděn jako jeden z nejúžasnějších příkladů lidských podivností v moderním světě.
Vliv na vědu a medicínu
Lotitova schopnost vzbudila značný zájem lékařské a vědecké komunity. Výzkumníci jeho stav důkladně zkoumali, aby pochopili, jak jeho žaludek a střeva zvládají tak nebezpečné látky bez vážného poškození. Tyto poznatky přispěly k širšímu pochopení fyziologie trávení a hranic lidské přizpůsobivosti. Lotitův případ se stal referenčním bodem ve studiích Piky, což pomohlo osvětlit tento málo pochopený stav. Jeho život inspiruje pokračující výzkum, jak fyziologické a psychologické faktory mohou vést k tak mimořádným lidským schopnostem a chování.
Zdroj:
