Článek
Kraje nedostanou od státu žádné dodatečné prostředky na rekonstrukce silnic II. a III. tříd. Ministerstvo dopravy tvrdí, že rozpočet je napjatý a že není možné krajům vyčlenit další finance. Ve stejné době však stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic prosazuje v Třebíči stavbu, která je podle odborníků i místních obyvatel nejen dopravně sporná, ale především o 2,4 miliardy korun dražší, než by byla varianta skutečného obchvatu vedeného mimo město.
Pro Třebíčáky je tato situace o to absurdnější, že krajské silnice tvoří základní dopravní síť, kterou lidé používají každý den. Kraj Vysočina spravuje například ulici Brněnskou (II/360, stejně tak Hrotovickou (II/351), která zajišťuje spojení směrem na Dukovany, nebo Koželužskou (II/405), komunikaci mezi Borovinou a centrem. Jde o silnice, které mají pro město zásadní význam a jejich údržba je plně v kompetenci kraje.
Průchvat za 4,9 miliardy: šest kilometrů za cenu dálnice
Ministr dopravy Ivan Bednárik se nedávno pochlubil, že Třebíč je „o důležitý krok blíž k obchvatu“. Ve skutečnosti však nejde o obchvat, ale o průtah městem, který je pouze marketingově označován jako obchvat. Trasa vede přes obytné čtvrtí, zasahuje do rekreačních údolí a neodvede tranzitní dopravu mimo město – pouze ji přesune o několik stovek metrů jinam.
Cena této stavby je dnes odhadována na 4,9 miliardy korun. To znamená, že jeden kilometr vyjde na více než 800 milionů korun, tedy zhruba čtyřnásobek běžné ceny přeložek silnic I. třídy v extravilánu.
Oproti tomu skutečný velký obchvat vedený jižně od města po polích by podle projektových odhadů stál o 2,4 až 2,5 miliardy korun méně. Vnitroměstské dopravě v Třebíči by pomohl více než průchvat a zároveň by plnil funkci obchvatu – tedy odvedení tranzitu mimo město.
Má česká vláda peníze na rozhazování? Stát by zaplatil o 2,36 miliardy korun víc
Kraje bez dodatečných peněz. V minulých letech přitom podporu dostávaly
Financování krajských silnic je dlouhodobě založeno na kombinaci vlastních rozpočtů krajů a státních dotací. V minulých letech stát krajům pravidelně poskytoval prostředky na rekonstrukce silnic II. a III. tříd. Například v roce 2022 šlo o více než dvě miliardy korun, v roce 2023 o zhruba 1,5 miliardy. Tyto finance umožnily krajům modernizovat desítky kilometrů komunikací po celé republice.
Letos však stát oznámil, že dodatečné finance nebudou. Kraje tak musí vystačit pouze s vlastními zdroji, které jsou omezené a zatížené řadou dalších povinností. Rozhodnutí ministerstva dopravy je o to překvapivější, že ve stejném rozpočtu se nachází miliardy navíc na projekt, který je podle kritiků nejen dopravně nefunkční, ale především neekonomický.
Pokud by stát zvolil variantu skutečného obchvatu, ušetřil by okamžitě 2,5 miliardy korun – částku, která by krajům umožnila pokračovat v modernizaci silnic podobným tempem jako v předchozích letech.
Co by se za 2,5 miliardy opravilo?
Podle údajů krajů se průměrná cena rekonstrukce jednoho kilometru silnice II. nebo III. třídy pohybuje mezi 15 a 30 miliony korun. To znamená, že za 2,5 miliardy korun by bylo možné opravit 80 až 160 kilometrů krajských silnic.
Místo toho však stát investuje do stavby, která podle mnoha odborníků i občanů Třebíče přinese více problémů než užitku.
Otázka priorit
Ministr dopravy se chlubí „obchvatem“, který obchvatem není. Je legitimní se ptát, zda je správné utratit téměř pět miliard korun za průtah městem, který poškodí dvě čtvrti, zasáhne tři rekreační údolí a neřeší tranzitní dopravu. A zároveň odmítnout krajům prostředky, které by zlepšily každodenní život statisíců obyvatel.
Peníze jsou jen jedny. A rozhodnutí, kam je stát pošle, je politickou volbou. V případě Třebíče se zdá, že tato volba je nejen neefektivní, ale i nespravedlivá vůči regionům, které potřebují investice do základní dopravní infrastruktury.
