Článek
Kilometry nerozhodují, rozhoduje čas
Jedním z nejčastějších argumentů odpůrců velkého obchvatu Třebíče je tvrzení, že „je moc dlouhý“, a proto po něm „nikdo nebude jezdit“. Tento argument ale neodpovídá ani každodenní zkušenosti řidičů, ani závěrům odborné studie, která porovnává všechny tři reálně uvažované varianty vedení dopravy – stávající průtah městem, nový průchvat městem a velký obchvat vedený mimo zastavěné území.
Vyhledávací studie velkého obchvatu Třebíče ukazuje, že ačkoli je velký obchvat v kilometrech nejdelší, může být časově nejvýhodnější, plynulejší a pro řidiče přirozeně atraktivnější než obě městské varianty. Rozhodující totiž není délka trasy, ale rychlost a plynulost jízdy.
Jak si řidiči ve skutečnosti vybírají trasu
Každý řidič z běžného života ví, že při výběru trasy nerozhoduje počet kilometrů uvedený v mapě, ale odhad času jízdy. Přirozeně volíme cestu, po které jedeme plynule, bez zastavování, semaforů, kolon a neustálého zpomalování. Přesně na tomto principu fungují obchvaty měst nejenom v Česku, ale po celém světě.
Stávající průtah Třebíčí zůstává klasickou městskou komunikací, kde se jezdí převážně maximálně 50 km/h, s křižovatkami, přechody pro chodce, světelnou signalizací a častými dopravními zdrženími. Tyto limity nejsou otázkou vůle, ale reality městského prostředí.
Ani nový průchvat městem nepřináší z tohoto hlediska zásadní změnu. I on je veden zastavěným územím a počítá se s tím, že zde bude převažovat rychlost 50 km/h, případně místy nejvýše 70 km/h. Z pohledu plynulosti jízdy tak zůstává dopravou „ve městě“, jen v jiné stopě.
Nájezdy na velký obchvat a doba jízdy
Tři varianty, tři různé rychlosti
Velký obchvat je naproti tomu navržen jako komunikace zcela mimo město, bez křížení s místní dopravou, se souvislou trasou, kde je možná plynulá jízda až rychlostí 90 km/h. Právě tento rozdíl se zásadně promítá do výsledných jízdních časů.
Studie proto porovnává konkrétní relace, které využívá nejen tranzitní doprava, ale i řidiči pohybující se po Třebíči a mezi jejími částmi. Přehled těchto porovnání je uveden na přiloženém obrázku, který jasně ukazuje rozdíly mezi třemi variantami. Ve všech sledovaných trasách vychází velký obchvat jako nejrychlejší nebo srovnatelně nejrychlejší varianta, a to i přesto, že je nejdelší v kilometrech.
Typickým příkladem je relace Krahulovské silo – Táborský mlýn, kde průjezd po stávajícím průtahu trvá přibližně 12 minut, po průchvatu 11 minut, zatímco po velkém obchvatu přibližně 8 minut. Podobný trend vychází i u dalších relací, včetně cest, které nelze označit za čistý tranzit, ale naopak slouží vnitroměstské dopravě.
Plynulá jízda není jen rychlejší, ale i úspornější
Plynulá jízda po obchvatu navíc přináší ještě jeden efekt, který se v debatách často opomíjí – nižší spotřebu pohonných hmot. Jízda konstantní rychlostí bez častého brzdění a rozjíždění je zpravidla úspornější než provoz v městském prostředí, a to nejen finančně, ale i z hlediska emisní zátěže.
Proč tvrzení „nikdo tam nebude jezdit“ neobstojí
Tvrzení, že „po obchvatu nikdo nebude jezdit, protože je daleko od města“, proto neobstojí. Praxe z celého Česka i výsledky odborné studie ukazují pravý opak: řidiči si vždy volí trasu, která je nejrychlejší a nejplynulejší, i když je například i o několik kilometrů delší.
V příštím díle seriálu se zaměříme na další často diskutované téma – kolik jednotlivé varianty skutečně stojí a proč může být velký obchvat překvapivě výhodnější, než se běžně tvrdí.
Seriál vychází z vyhledávací studie velkého obchvatu Třebíče (12/2025), představené spolky Obchvat Třebíče a Děti Země na veřejné prezentaci 13. dubna 2026 v komunitním centru Moravia.
