Článek
„Vy nevíte o tom, že žijeme ve státě, kde si na vás objednají trestní stíhání? Mně nabídl Zeman abolici na to účelové trestní stíhání. Třikrát jsem se nechal vydat. Ale odmítl jsem abolici Zemana, ne? Je to tak? Je. Protože jsem si myslel, že veškerá justice rozhoduje nestranně, nepoliticky. Já nezpochybňuju justici, ale přece jenom se najdou soudci, kteří rozhodují politicky. A proto se nenechám vydat,“ řekl
Tak víte to, nebo to nevíte? Tak já například nevím o tom zhola nic, že propadli jsme se tak hluboko, že v justici jsou křiváci ochotní vést politické procesy. Však teď už vím, že sám pan premiér z té justice má bláto na hřišti. A to aniž ji zpochybňuje! Kdo tedy zajistí, že najdou se ti soudci zločinní, ti obávaní podvodníci, jichž se Andrej Babiš po vítězných volbách bojí a o nichž tvrdí, že najdou se? Co mínil asi těmi slovy, že nezpochybňuje justici? Že věří v její existenci? No kdo by mohl, pane premiére, nevěřit! Skutečně do těch budov stále lidé vcházejí a z nich vycházejí a podle cedulí v nich sídlí soudy. To, na mou věru, nelze zpochybnit.
Máme snad slovům pana premiéra rozumět tak, že těch špinavců v justici musí se bát jen politici? Já myslím si, že ten, kdo ochoten je potopit člověka pro jeho politickou příslušnost je právník bezpráví. Takový právník že mohl být spravedlivý, když soudí nás – maličké poddané, „bezejmenné“, kteří nejsme na výsluní? My takové máme tiše strpět a podvolit se jejich vůli? Jejich rozhodnutím? Jejich čuňačinám? Proto, že nejsme těmi privilegovanými? Vybavenými imunitou? Opravdu se najdou takoví soudci? Tak jsou takoví, nebo teprv najdou se? Kdy a kdo je začne hledat? Bez justice, která ctí zákony, je přece demokracie jen iluze. Potěmkinova vesnice. Pan premiér, a jářku kupodivu, neřekl ani slovo o jejím očištění a nebo, chcete-li, o jejím důkladném forenzním ohledání.
A parlamentní opozice? Všichni její poslanci by měli do řečniště, po vzoru Pirátů, chodit pozpátku, když pana premiéra neumějí přimět vyslovit ta jména malých obávaných mstivých Urválků.
