Článek
Redakce PrahaIN dne 27. 2024 v článku Policie zavádí opatření proti „skupinám s odlišnými ideovými postoji“ informovala o třech nejmenovaných policistech, které údajně popudil dokument Krajského ředitelství Jihomoravského kraje určující priority v činnosti policejní práce. Údajná vyjádření policistů:
„Neuvěřitelné, že se taková prasárna objevila v jednom z hlavních plánovacích dokumentů a že se pod to má někdo podepsat.“
„Nikdy nechtěl být žádný krajský ředitel takto loajální ministrovi. Chlapi byli hrdí, že jsou apolitičtí. A že apolitičtí byli i v době devadesátek.“
Redakce k tomu ve své horlivosti ještě připsala: „Nestrannost příslušníků sboru je ostatně základní hodnotou PČR, jak stojí v jejím kodexu.“
Zavádějící je už titulek článku, neboť dokument ani vyžádaná odpověď krajského ředitelství slovo proti neobsahuje, a to navíc logicky, neboť jde o „opatření v souvislosti s projevy rasismu, extrémismu a nebo skupin s odlišnými ideovými postoji“.
Pod článkem je v tuto chvíli přes 250 komentářů, z nichž většina sdílí stanovisko oněch rozhořčených policistů. Proč? Zřejmě proto, že jejich vyjádření byla dostatečně podmanivá. Stejně podmanivě jistě zapůsobila i poznámka autora článku o etickém kodexu Policie ČR (přestože opatření s ním není v nejmenším rozporu).
Lidé jsou stále citliví na slovo ideový. Někdy jim splývá s ideologický. Zvláště když jejich pozornost přesměruje nějaká „autorita“, která předstírá, že neumí číst (nezná význam slov).
Možné důvody vzniku článku Jana Holoubka:
1) Na redakci se obrátili polodementní policisté, kteří neumějí číst ani se zeptat svých chytřejších kolegů. Přáli si zůstat v anonymitě z obavy, že by byli potrestáni za rebelii (netušíce, že vyhozeni by skutečně byli, ale za absolutní neschopnost vykonávat svou profesi).
2) Redakce měla k dispozici předmětný dokument, který si vysvětlila po svém, a proto se obrátila na policii s žádostí o vysvětlení. Shodou okolností se k němu vyjádřili tři tupci.
3) Redakce dokument pochopila správně, ale byla zvědavá na stanovisko několika policistů, jejichž kvality jí byly známy a přála si veřejnost seznámit s jejich alarmující tupostí.
4) Vzhledem k tomu, že redakce se dále nevyjadřuje a nechává své čtenáře ve víře v připravované sankce proti nespokojeným občanům, bylo záměrem vnést do společnosti další konflikty a znejistění.
5) Vyjádření tří policistů jsou fiktivní. Záměr shodný s bodem 4.
Jak jsem rozuměl předmětnému dokumentu:
Když se střetnou někde na ulici party s „odlišnými ideovými postoji“ a do sebe se pustí tak, že hrozí, že se zmastí, nebo když ti jedni upřednostní protiprávní jednání, tak policie nebude se dloubat v nose, ale naopak násilí či jiné lotrovině zabrání. A ne, že vybere si jí milou stranu a těm druhým uštědří dvě tři nebo více pěstí.
Je to snad skandální či hodné bdělé pozornosti? Ne. Normální. Nevěřím v tak tupé policisty, kteří by řekli k tomu opatření, že je to od nadřízených prasárna. Jako by zaváněla tu zas levárna.
Jak zapůsobil článek pana Holoubka na čtenáře PrahaIN:
Jako fakenews na profesionální úrovni. Jako dobrá zpráva o statečných policistech (téměř disidentech), jejichž přirozená touha po skutečné svobodě ve skutečné demokracii je nutně musela vést do redakce PrahaIN, jež je přivinula na svou konejšivou hruď, v níž rovněž tepe rekovné a čisté srdce a poskytuje pocit sounáležitosti a bezpečí.
Čurdů se osmělení policisté nemusejí bát. Nebudou z nich psanci. Ta jejich jména skryta lépe jsou než v hrobě. Ty nedostane stát. Až jednou pomník s jejich jmény bude stát, to bude již v docela jiné době. Arci.
