Článek
Nemůžu na to přestat myslet. Jsem zavřená v koupelně a odtáčím kohoutek s horkou vodou, abych nemusela vylézt. Děsím se okamžiku, kdy si budu muset jít lehnout do postele vedle něj. Vedle toho cizince.
Před pár hodinami se odehrála scéna jako z nejhorší noční můry. Ležela jsem v posteli a kojila našeho malého Matýska. Manžel, Ríša, stál vedle a dožadoval se pozornosti.
„Pojď už něco dělat,“ naléhal. Snažila jsem se mu vysvětlit, ať ještě chvilku počká. Že nejdřív musím dokrmit a uspat malého. Ale on jen zlostně zíral a syčel, ať si pohnu.
Od porodu uběhly teprve dva měsíce a já mám pocit, že Ríša na našeho vlastního syna chorobně žárlí.
Viděla jsem, jak ztrácí trpělivost. S povzdechem jsem mu řekla: „Miláčku, musím se nejdřív postarat o něj, vždyť to víš.“ Hlas jsem měla unavený, ale klidný.
To, co řekl potom, mě naprosto ochromilo.
Podíval se mi zpříma do očí. Bez mrknutí, s ledovým klidem. A procedil mezi zuby: „Když ho tak miluješ, tak mu ho místo mě vyhul.“
Nemohla jsem se nadechnout. Nevěděla jsem, co na to říct. Jen jsem na něj zírala s otevřenou pusou a v hlavě jsem měla úplné prázdno. On se otočil, práskl dveřmi od ložnice a odešel.
A já tu zůstala. S miminkem v náručí a s tou nechutnou větou, která visela ve vzduchu jako jedovatý plyn.
Co si o tom mám myslet? Jak se s tím mám vyrovnat? Ta slova mě zasáhla tak hluboko, že nevím, jestli mu to někdy dokážu odpustit.
Nejhorší na tom je, že jinak je Ríša skvělý chlap. Nemám si na co stěžovat, většinu dní je nám spolu dobře. Ale tahle jediná věta… zvedá se mi z ní žaludek.
Možná jsem jen přecitlivělá po porodu. Možná jsem jen přehnaně emocionální. Ale mám pocit, že se rozbrečím a už nikdy nepřestanu.
Jak se mám dotknout muže, který dokázal můj nejintimnější mateřský projev takhle zvráceně a nechutně zneužít proti mně? Jak s ním mám spát v jedné posteli?
Ta špína, kterou na mě hodil, nejde smýt.
Řekl nebo udělal váš partner po narození dítěte něco, co hluboce otřáslo vaší důvěrou? Podělte se o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz. Nejste v tom sami.
