Článek
S mým přítelem Radkem jsme slavili čtyři roky. Chtěla jsem mu dát něco speciálního. A protože si celé léto stěžoval, jak se v tom vedru potí tam, kde slunce nesvítí, napadl mě geniální dárek: předplatné luxusních, prodyšných boxerek.
Byl to dárek, který je poctou našemu vztahu a zároveň péčí o zadek, který můžu pravidelně mačkat. Objednala jsem první pár a nastavila měsíční předplatné. A abych mu to celé pak mohla snadno předat, použila jsem při registraci jeho e-mail.
Jenže pak mi to došlo. Účtenka. Přistane mu v e-mailu a celé překvapení bude v háji. A tak se ve mně probudila hackerka.
Počkala jsem, až odejde z bytu, sedla k jeho počítači, zadala heslo, které mi pošetile svěřil, a pustila se do práce. Na Googlu jsem si našla, jak nastavit filtr, aby všechny e-maily od firmy na trenky byly automaticky označeny jako přečtené a archivované. Cítila jsem se jako geniální špionka.
Když jsem si pyšně kontrolovala své ďábelské dílo, na obrazovce pípnul nový e-mail. A předmět té zprávy mi vyrazil dech.
„Potvrzení o odeslání: Zásnubní prstýnek.“
V tu chvíli jsem se propadla do jiné dimenze. Samozřejmě jsem ten e-mail neotevřela, ale bylo pozdě. Tajemství bylo venku. Můj Radek mě požádá o ruku!
Myslela jsem, že to tajemství udržím, že budu hrát překvapenou. Vydržela jsem to asi hodinu. Pak jsem to nevydržela, zavolala mu a všechno mu se slzami v očích vykoktala.
Nebyl naštvaný. Byl jen… zklamaný. Smutně mi řekl, že jsem mu zkazila největší překvapení jeho života. A že teď za to budu pykat.
A tak začalo moje osobní peklo.
Ještě mě totiž nepožádal. A má v plánu si to pořádně vychutnat. Můj trest je čekání a naprostá nejistota. A mám zakázáno komukoliv cokoliv říct, dokud to nebude oficiální.
Každá romantická večeře, každý výlet, každý večer, kdy otevře lahev lepšího vína, si v duchu říkám: „Je to dneska?“
Nedávno jsme byli na procházce podél Vltavy. Zastavili jsme se, koukali na západ slunce a já už to nevydržela a řekla: „Sakra, já myslela, že mě dneska určitě požádáš o ruku.“
Odpověděl mi s ledovým klidem: „A proč bys sis to myslela? To by přece mělo být překvapení. Něco, o čem bys nevěděla, protože bych si to tajemství nechal ve svém SOUKROMÉM E-MAILU!“
Od té doby si se mnou hraje. Včera přišel do kuchyně, poklekl na jedno koleno, podíval se mi do očí… a řekl: „Musím si zavázat tkaničku.“ Předevčírem mi slavnostně podal malou krabičku. S bušícím srdcem jsem ji otevřela. Byly v ní manžetové knoflíčky.
To napětí mě zabíjí. Nosit v sobě takovou radost a nemoct se o ni podělit s kamarádkami, s rodinou, s nikým… je to šílené.
A aby toho nebylo málo, ten můj geniální e-mailový filtr samozřejmě nefungoval. Potvrzení o trenkách Radkovi normálně přišlo a on ho viděl. Takže moje hackerské snahy zkazily úplně všechna překvapení.
Ale víte co? Není to tak zlé. První pár boxerek dorazil a Radek říká, že jsou neuvěřitelně pohodlné. A já musím potvrdit, že ten jeho zadek v nich vypadá naprosto skvěle.
Takže až se (jestli se vůbec někdy) vezmeme, aspoň budu mít manžela se zadkem a vším ostatním v hedvábí. A to se počítá.
Podařilo se vám taky někdy nechtěně zkazit velké překvapení? Nebo jste se stali obětí podobného ‚trestu‘? Podělte se o své příběhy na pribehy.kral@seznam.cz. Aspoň se tomu společně zasmějeme!
