Článek
Blíží se konec tělesných trestů?
S alarmujícím zjištěním přišel průzkum Ligy otevřených mužů v roce 2018: až dvě třetiny Čechů si nelení a v krizových situacích se uchýlí k výchově za pomoci násilí. Přitom hranice mezi tzv. výchovnou, plácnutím přes zadek a násilím na dětech je opravdu velmi tenká. Vlastně neexistuje. Jakákoliv fyzická agrese vůči dítěti je nepřípustná. Slabší se nebijí, to nás maminky přeci učily. Tak proč když přijde na výchovu, tak toto pravidlo vypouštíme a ještě se plácáme po ramenou, jak že to své ratolesti vychováváme ke slušnosti?
Kdo to dělá, ten to je
Vláda nyní chystá novelu občanského zákoníku týkající se zákazu tělesných trestů. Doufejme, že konečně vyjde v platnost. Nicméně je děsivé, kolik lidí tento návrh zvedá ze židle. Z úst zastánců tělesných trestů vychází argumenty typu:
- ,,Taky mě bili a jaký ze mě vyrostl slušný člověk.”
- ,,Jsem ráda, že táta nešel pro ránu daleko, když vidím tu dnešní mládež.”
- ,,Škoda každé rány, která padne vedle.”
Většina těchto výpovědí je volání o pomoc a doklad toho, že tyto osoby byly zraněny někým, komu bezmezně věřily, ke komu vzhlížely a bezmezně jej milovaly. Ano, svými rodiči, kteří ve vzteku a neschopnosti ustát své vlastní emoce selhali a mydlili je jako děti hlava nehlava.
Podobné výpovědi jsou svým způsobem obranou. Představme si, že jsme opět děti a vybavme si ten pocit, když jsme nějakou takovou výchovnou dostali. Co jste cíliti? Zradu, stud, zmatenost, nebo třeba smutek? Chování rodičů jsme si mnohdy zvnitřnili a přeložili tak, že je s námi asi něco špatně. Přece by někdo, koho tak miluji neudělal něco tak hrozného. Ze strachu a přesvědčení, že jsme rozbití jsme v nevyhovující aktivitě poslušně nepokračovali. Nebo naopak pokračovali, což vyvolalo opět akci ze strany rodičů - konečně si mě všímají. Hurá.
Proč je to špatně
Mnoha výzkumy je dokázáno, že tělesné tresty nefungují a mohou napáchat víc škody než užitku. Zapišme si to za uši i v tu nejvyhrocenější chvíli, kterou se svými dětmi zažíváme. Chceme z nich snad vychovat poslušné psy bez špetky sebevědomí, nebo psychopaty, kteří budou naše chování reprodukovat ve svém životě? Myslím, že jít cestou ,,výchovy” za pomocí tělesných trestů by neměla být cesta pro nikoho, kdo nechce za pár desítek let sedět u smaženého kapra a bramborového salátu sám.
Co s tím lze udělat
Změna zákona je jen špička ledovce. Cesta ke změně naladění ve společnosti bude ještě velmi dlouhá. Bohužel neschopných a agresivních rodičů je v naší kotlině plno. Pokud je možnost, rozviřte diskuzi na toto téma ve své sociální bublině a zkuste ty zabedněné agresory trochu popíchnout. Slabší se prostě nebijí!
Slovo na konec
Cesta ke změně pohledu na fyzické tresty se pomalu ale jistě posouvá. Doufejme, že následující roky přinesou uklidnění táborů mezi zastánci a odpůrci tělesných trestů a v lepším případě odliv jejich podporovatelů. Psychicky zdravé děti jsou přece budoucností nás všech.
1) Fyzické tresty ve výchově: https://ilom.cz/fyzicke-tresty-ve-vychove-alespon-nekdy-je-vyuzivaji-dve-tretiny-ceskych-rodicu/
2) Fyzické tresty smysl příliš nemají: https://sancedetem.cz/o-cem-se-mluvi/tema-fyzicke-tresty-smysl-prilis-nemaji
