Hlavní obsah

Eva (31): Umírám na rakovinu. Mám svému nejlepšímu kamarádovi říct, že ho miluju?

Foto: Jaroslav Král vytvořil pomocí umělé inteligence Free AI Image Generator Bing od společnosti Microsoft.

S Tomášem jsme nejlepší přátelé. Vždycky mezi námi byla neuvěřitelná chemie, ale nikdy nebyla správná chvíle. Teď umírám na rakovinu. A já si nejsem jistá, jestli mám právo mu říct, že ho celou tu dobu miluju.

Článek

S Tomášem jsme dobří přátelé už dva roky. Od prvního momentu, kdy jsme se potkali, to mezi námi jiskřilo. Byla mezi námi taková ta šílená, nepopiratelná chemie. Rozuměli jsme si beze slov, smáli se stejným vtipům.

Vždycky tam bylo něco víc. Ale nikdy nebyla ta správná chvíle.

Když byl on volný, byla jsem zadaná já. Když jsem se rozešla já, našel si přítelkyni on. Neustále jsme se míjeli. Bylo to jako takový tichý, nepsaný zákon. Náš společný osud byl být jen přáteli.

A teď už vím, že žádný jiný osud ani mít nebudeme. Mám rakovinu v konečném stadiu. Lékaři mi dávají pár měsíců.

Nechci si stěžovat. Píšu z jiného důvodu.

Je mi strašně, nepopsatelně smutno, když si představím, že umřu, aniž bych mu řekla, co k němu celou tu dobu doopravdy cítím.

Nechápejte mě špatně. Nečekám žádné velké romantické gesto. Vím, jak vypadám. Vím, že chemoterapie fakt není sexy. Neočekávám, že když mu to řeknu, padne mi k nohám a bude se mnou chtít strávit mé poslední dny. To ani nechci.

Nechci ho zatěžovat. Nechci ho stavět do nemožné situace.

Jen chci, aby to věděl.

Jen chci, aby ta pravda, která mezi námi celou dobu visela ve vzduchu, byla konečně vyřčena. I kdyby to mělo být jen jednou. Naposledy.

Ale je to sobecké? Mám právo na něj naložit takové břemeno? Břemeno vědomí, se kterým bude muset žít, až já tu nebudu?

Nevím, co mám dělat. Část mě křičí, ať to udělám. Ať se na všechno vykašlu a prostě mu to řeknu. Že mám právo na upřímnost.

Ale ta druhá část, ta, která ho miluje natolik, že ho nechce zranit, šeptá, ať mlčím. Ať si to tajemství vezmu s sebou do hrobu.

A tak se ptám vás. Mám mu říct, že ho miluju? A pokud ano, jak se něco takového vůbec dělá?

Když o tom teď tak přemýšlím, možná, že tím, že píšu tyhle řádky a posílám je do světa, se ta nejtěžší část už stala. Možná si tenhle příběh přečte. A možná mu to dojde.

A možná, že jste tu práci právě udělali za mě.

Procházíte si taky něčím, o čem se těžko mluví? Někdy je největší tíhou to, co zůstává nevyřčeno. Pokud se chcete podělit o svůj příběh, napište mi na pribehy.kral@seznam.cz. Budu naslouchat.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz