Článek
Nedávno jsem si po dlouhém a náročném týdnu v práci chtěla udělat radost. Zašla jsem si do místního aquaparku s tím, že strávím hodinu v teplé, bublající vířivce a vypnu hlavu. Jsem autistka a někdy je pro mě svět příliš hlučný a chaotický. Klidná, teplá voda a tiché bublání jsou pro mě jako balzám na duši. Těšila jsem se na tu chvilku ticha a klidu víc než na cokoliv jiného. Netušila jsem, že se můj sen o relaxaci změní v ukázku toho nejhoršího rodičovství, jaké jsem kdy viděla.
Ve vířivce sedělo pár dalších lidí, všichni potichu, se zavřenýma očima si užívali pohodu. Byla to dokonalá idylka. Pak ale přišli oni. Matka a její asi desetiletý syn. Sotva se přiblížili, kluk s hlasitým výkřikem skočil do vířivky, až voda vystříkla na všechny strany. Všichni jsme se leknutím probrali. Ale to byl teprve začátek.
Ten chlapec si z vířivky, místa určeného k relaxaci, udělal svůj soukromý dětský bazének. Křičel, cákal kolem sebe, potápěl se a kopal nohama. Klid byl nenávratně pryč. Místo tichého bublání jsme poslouchali jeho jekot. Několik lidí se na sebe jen otráveně podívalo, ale nikdo nechtěl být první, kdo něco řekne.
Po chvíli to ale jeden starší pán nevydržel. Slušně a klidně se na tu matku obrátil. „Nezlobte se, paní,“ řekl. „Ale tohle je vířivka, místo pro odpočinek. Nemohla byste prosím synovi vysvětlit, že se tu nemá takhle křičet a skákat?“ Matka se na něj podívala, jako by ji obtěžoval.
„On je autista,“ odsekla mu chladně, jako by to byla odpověď na všechno. A pak se otočila zpátky a dál si nevšímavě hleděla do telefonu, zatímco její syn pokračoval ve svém řádění. V tu chvíli se ve mně vařila krev. Protože já jsem také autistka. A přesně kvůli takovým rodičům, jako je ona, mají lidé o autismu naprosto mylné představy.
Další paní se pokusila o smír. „Chápeme to, ale i ostatní lidé si sem přišli odpočinout. Velký bazén na plavání je támhle,“ ukázala. Matka jen pohrdavě mávla rukou. „Tak si tam jděte vy, když se vám to nelíbí,“ řekla a tím diskuzi ukončila. Její drzost byla neuvěřitelná.
Stála jsem tam a poslouchala to a bylo mi z toho zle. Ano, autistické děti mohou mít problém s regulací svého chování. Ano, mohou být hlučné a potřebují jiný přístup. Ale to přece neznamená, že pro ně neplatí žádná pravidla. To neznamená, že mají právo terorizovat celé své okolí a že se jim všichni musí klidit z cesty.
Tím, že ho takhle „chrání“, mu ve skutečnosti ubližuje. Nenaučí ho, jak se chovat ve společnosti. Nenaučí ho brát ohledy na ostatní. Místo toho ho učí, že jeho diagnóza je omluvenka na všechno. Že svět se musí točit jen kolem něj a jeho potřeb. A to je ta nejhorší služba, jakou mu může jako matka prokázat.
Co se stane, až ten chlapec vyroste? Až už nebude roztomilé dítě, ale dospělý muž, který se bude chovat stejně sobecky a bezohledně? Svět k němu nebude tak shovívavý jako jeho matka. Lidé ho budou odmítat, bude izolovaný a nešťastný. A to všechno jen proto, že ho jeho matka v dětství nenaučila základním hranicím.
Přijetí a inkluze, o kterou my autisté tak bojujeme, neznamená život bez pravidel. Znamená to vytvořit pro nás takové podmínky a dát nám takovou podporu, abychom se mohli naučit v tomto světě fungovat, i s našimi odlišnostmi. Znamená to trpělivost, pochopení, ale také stanovení jasných a srozumitelných hranic.
Tato matka ale nedělala nic z toho. Jen použila diagnózu svého syna jako štít, kterým odrážela jakoukoliv zodpovědnost za jeho chování. A tím škodila nejen jemu, ale nám všem. Lidé, kteří z té vířivky znechuceně odcházeli, si totiž neodnesli myšlenku: „Ta matka to nezvládá.“ Odnesli si myšlenku: „Autistické děti jsou nevychované a otravné.“ A to je přesně ten předsudek, proti kterému se snažím celý život bojovat.
Nakonec jsem z té vířivky odešla i já. Klid byl pryč a místo něj jsem cítila jen smutek a hněv. Bylo mi líto toho chlapce, protože vím, že za to nemůže. A bylo mi líto všech ostatních autistů, kteří se každý den snaží zapadnout a chovat se ohleduplně, a pak přijde někdo takový a celou naši snahu zničí. Pochopení autismu je důležité. Ale nikdy nesmí být omluvenkou pro sobectví a bezohlednost.
