Článek
S manželkou jsme měli problémy v komunikaci, asi jako spousta párů. Poslední rok to bylo horší a horší, tak jsme se asi před sedmi měsíci odhodlali a začali chodit do manželské poradny. Zprvu to vypadalo dobře, fakt jsme spolu začali víc mluvit.
Jenže asi před třemi měsíci s tím začala moje žena. Prý si domluvila i extra sezení sama, jen pro sebe. Říkala tomu „péče o duši“. Zhruba v té době se naše společná sezení, kde jsme byli všichni tři, změnila. Najednou jsem byl za všechno špatný já. Připadalo mi, jako by se ti dva proti mně spolčili.
Manželka začala o našem terapeutovi mluvit před kamarádkami. Pořád básnila o „Danovi“ a o tom, jak je skvělý pro její „péči o duši“. Ale když se některá z kamarádek zeptala, jestli by jí na něj dala kontakt, vždycky řekla něco jako: „On bere jen páry,“ nebo „Má plno, teď nové klienty nebere.“ Přišlo mi to divné, protože jsme mu vždycky říkali „doktor Novotný“ a najednou to byl „Danny“.
Taky mi došlo, že zhruba v době, kdy se na sezeních začali spolčovat proti mně, jsme se spolu s ženou přestali úplně intimně stýkat.
Bylo tu i pár dalších podivných náhod, nad kterými jsem mávl rukou, ale před třemi dny to vyvrcholilo. Manželka mi oznámila, že její sestra má nějaký urgentní problém a že za ní musí hned jet. Šla do koupelny, vysprchovala se, navoněla a odešla. Bylo asi půl desáté večer a mně to přišlo fakt HODNĚ divné.
Asi po půl hodině mi to nedalo. Zapnul jsem na telefonu aplikaci na sledování polohy. Její iPhone svítil na mapě přímo u jeho poradny.
Když se po třech hodinách vrátila domů, zeptal jsem se, jak je sestře. Odpověděla tak nějak divně, vyhýbavě: „Ále, znáš Janu, hysterka.“
Myslím, že je čas na konfrontaci. Tenhle čtvrtek máme další sezení a já se chystám jim to tam říct všechno od plic.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
