Článek
Aby bylo jasno, byt platí moji rodiče. Jsme s rodiči mé spolubydlící Anety rodinní přátelé, a když se loni v zimě dostali do finančních potíží, naši jim chtěli ulehčit. Nabídli Anetě, že může bydlet se mnou, aby její rodiče platili jen školu a nemuseli řešit kolej nebo podnájem. A tím začalo peklo.
Posledních pár měsíců se pravidelně vracím z přednášek a nacházím v našem bytě její matku. Co tady dělá?
- Skoro každý týden nám pere prádlo.
- Vaří nám jídlo a uklízí.
- A teď to nejlepší: PŘEHRABUJE SE MI VE SKŘÍNI a nazvala mě lehkou holkou, protože tam mám topy bez ramínek a minisukně.
- Její rodiče u nás občas sedí v pátek večer, aby se ujistili, že nepořádáme žádnou párty.
Už to prostě nedávám. Řekla jsem Anetě, ať jim domluví, ať sem přestanou lézt, ale podle ní přeháním. Přeháním? Mám sto chutí zavolat našim, ale nechci jim zničit dlouholeté přátelství. Už mi z toho hrabe, vážně.
Jediný, komu jsem to řekla, byl můj starší brácha. Ten se naštval, napsal správci budovy a ten mi naštěstí odepsal, že si na dveře svého pokoje můžu dát zámek. Tak jsme s bráchou hned sjeli do OBI a koupili obyčejnou fabku. A víte co? Zatímco brácha ten zámek montoval, její matka stála v kuchyni, vařila a dívala se na něj s výrazem, který by mohl zabíjet. Nevypadala ani trochu šťastně. Jsem zvědavá, co bude, až se to dozví naši.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
