Článek
Abych začala od začátku, ségra byla vždycky rozmazlený spratek. První dítě, takže jí rodiče snesli modré z nebe. Vždycky VŠECHNO chtěla, a když jsme byly malé, kradla mi hračky, knížky, oblečení. Já se jejích věcí nesměla ani dotknout, ale ona si brala moje a ještě na mě byla drzá. Máma jí z nějakého důvodu vždycky nadržovala, takže to většinou skončilo tím, že já jsem to měla „nechat být“. Dneska si k ní nesu spoustu křivd a upřímně ji nesnáším.
Před dvěma týdny mi máma volala a prosila mě, ať u sebe nechám ségru bydlet. Prý nemá práci a během karantény nemůže být sama a k nim jet nemůže, protože oba rodiče jsou riziková skupina. Máma má problémy se srdcem, táta je astmatik. Tak jsem si řekla, že ji teda vezmu k nám, abychom neriskovali, že je nakazí.
Teď toho lituju každou vteřinu. Její chování je slizké, divné a naprosto nechutné. Vůbec mě nerespektuje. Neustále mě ignoruje, zatímco vede dlouhé rozhovory s mým přítelem Davidem. Nenechá ho na pokoji! Flirtuje s ním a používá ty nejlacinější triky, aby se ho mohla dotýkat. Když koukáme na film, odstrčí mě a snaží se tulit k němu. Když jde kolem, plácne ho po zadku a nahlas zahlásí, jak má „hezky pevnej zadeček“. Každý den mu projíždí prsty vlasy se slovy: „Páni, ty máš tak jemné vlasy!“ nebo podobné kecy. CO TO SAKRA JE?!
Jsou to všechno jen záminky, aby se ho mohla dotknout. Stačí jí malá šance. Jindy se ho třeba zeptá, jestli má „buchty na břiše“, aby mu mohla sáhnout na trup. Nebo: „Neviděl jsi tu věc, co jsem ztratila? Možná ti spadla do kapsy, počkej, podívám se,“ a začne mu prohmatávat stehna.
Jednou chtěla pomoct zapnout podprsenku. Místo aby zašla za mnou – jsem přece její sestra a sedím hned vedle – vylezla jen ve spodním prádle a čekala na Davida, až vyjde z koupelny, a zeptala se jeho! Musela jsem se tvářit hodně naštvaně, protože David jí prostě řekl ne a ona zalezla. Tohle už naštěstí nezkusila.
A to není všechno. Nemůžeme si s Davidem ani promluvit, aniž by nás nepřerušila. Vtrhne nám do pokoje bez varování. Před pár dny, když jsme se snažili mít sex, začala z ničeho nic bušit na dveře a tvrdit, že ji bolí hlava. Otevřela jsem, řekla jí, že mám prášky, ale ona prý mně nevěří a chce mluvit s Davidem. Jakmile nás vyrušila, byla najednou úplně v pohodě a bolest hlavy zázračně zmizela. Prostě vešla do naší ložnice a začala si povídat s Davidem. Byli jsme doslova polonazí a není šance, že by to nevěděla!
Už z toho šílím. Co chce? Proč je taková? Když jsem jí řekla, ať vypadne, že potřebujeme soukromí, pohádaly jsme se a ona se rozbrečela. Nikdy si nepřizná, co dělá! Všechno popře, začne fňukat a nakonec se cítím špatně já.
Můj přítel je z toho celý nesvůj. Je pořád unavený. Snaží se být milý, ale ona je na něj neustále nalepená. Je to spíš introvert, tichý, nekonfliktní typ, a vím, že ho to ničí. Když jsem si o tom s ním promluvila, jen řekl, že byl blbý nápad ji sem zvát a že už ji u nás nikdy nechce.
Chci vědět, proč je taková. Jak ji přimět, aby viděla, co dělá? Nechci ji už nikdy vidět, ale je to mámin mazánek a já před ní nikdy neuteču. Kdykoli se s ní pokusím přerušit kontakt, máma mi volá a prosí mě, abych jí odpustila. Nechce, aby se její dcery hádaly. Já už ale nemůžu. Proč mám být pořád já ta „chápavá“, „chytrá“ a „starší“, když JSEM TADY SAKRA TA MLADŠÍ?!
Prosím, řekněte mi, že nepřeháním. Jak mám mámě a sestře vysvětlit, že už na tohle nemám sílu?
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
