Hlavní obsah

Moje trauma z dětství je pro manžela fetiš. Přemýšlím o rozvodu

Foto: Jaroslav Kral vytvořil pomocí umělé inteligence Free AI Image Generator Bing od společnosti Microsoft

Když se milujeme, nutí mě mluvit o tom nejhorším, co se mi v životě stalo. Řekla jsem mu, aby přestal, ale je to jako házet hrách na stěnu, a já už nevím, jak dál.

Článek

Je mi dvacet čtyři, mému manželovi Karlovi je třicet osm. Jsme spolu šest let, z toho dva roky manželé. Vím, ten věkový rozdíl je velký, ale Karel vypadá skvěle, je aktivní, sportuje, takže to nikdy nebyl problém. Když náš vztah začal být vážný, svěřila jsem se mu se vším. S tím, že mě mezi desátým a patnáctým rokem sexuálně zneužíval můj otčím. Řekla jsem mu všechny detaily, jak mě to zničilo, jak se ke mně potom postavila rodina. Zkrátka, bylo to peklo.

Poslední čtyři měsíce se ale něco změnilo. Pokaždé, když se s Karlem milujeme, začne to normálně, ale pak se v jednu chvíli začne vyptávat na to zneužívání. Chce slyšet grafické detaily. A protože jsme zrovna v intimní chvilce, vždycky mu odpovím. Nejsem žádná puritánka, mám svoje vlastní touhy a fantazie, které se Karlovi vždycky líbily. Ale teď mi přijde, že jeho jediný fetiš je poslouchat o nejtraumatičtějším období mého života. Ty otázky jsou tak nechutné a osobní. A co je na tom nejhorší? Vzrušuje ho to. Jakmile začnu odpovídat, je během chvilky hotový.

Několikrát jsem si s ním o tom sedla a v klidu mluvila. Řekla jsem mu, jak se kvůli tomu cítím ponížená, zraněná, jako kus hadru. Jak mě to vrací zpátky do doby, na kterou chci zapomenout. Proсила jsem ho, ať přestane. Vždycky se omluví, slíbí, že už to nikdy neudělá. Ale pak si zase lehneme do postele a je jedno, jestli je to po deseti minutách nebo po hodině, těsně před koncem s tím zase začne.

Píšu to teď sama z postele, Karla jsem poslala spát na gauč, protože to před chvílí udělal znovu. Znovu, i když jsem ho tolikrát prosila, ať to nedělá.

Nevím, co mám dělat. Nejradši bych odešla, ale nemám práci a musela bych se s ním soudit o nějaké výživné, abych měla z čeho žít, a vím, že to trvá. Pořád ho miluju, ve všem ostatním je to skvělý chlap, ale tohle mě od něj odpuzuje a pomalu, ale jistě, mě to nutí ho přestat milovat. Kdyby mě opravdu miloval, proč by mi takhle ubližoval? Je možné, že je takhle zvrácený? Jak to, že se to objevilo až teď, po tolika letech? Nemám tu žádné přátele ani rodinu, přestěhovali jsme se do nového města a moje rodina žije v zahraničí. Jsem na to úplně sama.

Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz