Článek
A ono to na chvíli skutečně fungovalo. Učitelka se nemohla přihlásit a známka nebyla okamžitě zapsána. Moje radost ale neměla dlouhého trvání. Druhý den přišla do třídy, stoupla si před tabuli a s ledovým klidem se zeptala: „Kdo z vás to byl?“
Seděl jsem v lavici, srdce mi bušilo až v krku a snažil jsem se vypadat co nejnevinněji. Byl jsem k smrti vyděšený. Ani náhodou jsem se nehodlal přiznat. Mlčel jsem jako hrob a modlil se, aby na mě neukázala.
Když se na tu situaci dívám zpětně, musím se smát. Ale zároveň jsem neskutečně rád, že jsem tehdy držel jazyk za zuby. Nikdy nezjistili, kdo to udělal. Kdybych se přiznal, pravděpodobně by mě okamžitě vyhodili ze školy.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
