Článek
Poprvé jsme tam byly s dcerou na hodinu, prý v rámci adaptace. Další den také. Za všechny dny už si účtovali jídlo, ale k svačince dostala půlku rohlíku s máslem. Soukromá pražská školka, žádná zelenina ani ovoce.
Vezmete ji, prosím, ven?
Další den už dostala rýmu, a to se do školky nesmí, to je totiž velký zločin. Tak jsem jí nechala týden doma, aby nenakazila ostatní děti. Šly jsme na další den, ale byly jsme tam jen půl hodiny, prý nemají čas, učitelky nemocné, spojené třídy.
Zkusila jsem to za týden. Prosila jsem je, ať vezmou dceru ven, měli tam krásné hřiště a moc se jí to líbilo. Ale prý mají další adaptaci, takže to nejde. Jednou se to povedlo, ale celou dobu jsme tam stejně byly spolu. Učitelky neměly žádný čas se jí věnovat, a když už byly na hřišti, koukaly do mobilu. Pak zase byly ve třídě vši. Byla tam čtyřikrát. Za celý únor.
Doma jsme začali diskutovat, že to nemá smysl a děláme paní ředitelce akorát štědrého sponzora, a tak jsme se rozhodli, že jí prozatím odhlásíme a zkusíme to zase v září. Porozhlédneme se po něčem jiném. Ono ani v Praze to není se soukromými školkami žádná sláva. Obvykle jsou všechny plné, ačkoliv jsou předražené. Tady měsíční školné i se stravným vycházelo skoro na 9 tisíc, a to měla chodit dva půl dny.
Školky jsou plné…
Napsali jsme ředitelce a přišla nám překvapivá odpověď - výpovědní doba tři měsíce, už je rozběhlý březen, takže začíná běžet od dubna. To znamená, že školné, které za březen už měli, by ještě navýšili o další tři platby, které bychom museli poslat. A to měli naši kauci ve výši 30 tisíc, kterou jsme museli při nástupu dcery složit jako záruku, že máme peníze.
Po několika e-mailech, zda to myslí paní ředitelka vážně, byla ochotná slevit - prý stačí, když zaplatíme ještě duben a vše bylo vyrovnané. Takže školné za únor, březen a duben za 4 hodiny, kdy na dceru neměly čas? To jí nezajímalo, prý si z toho vezme poučení do budoucna.
Dvě půlky rohlíku
Když jsem trvala na tom, že to nezaplatíme, řekla, že nám to strhne ze složené kauce a zbytek pošle zpátky. Prý jsme podepsali takovou smlouvu. Má pravdu, jen jsem nepředpokládala, že to bude probíhat takhle, dcera nedostane ani skříňku, že na ní nikdo nebude mít čas a budeme chodit na hodinu jen spolu. Možná má ředitelka pravdu a jsem hloupá. V určitém směru rozhodně, protože mě vůbec nenapadlo, že by nějaká instituce, která má sloužit primárně dětem, fungovala takhle.
Ale vůbec nejvtipnější je, že do těch 9 tisíc patří platba 3.300 Kč za jídlo, a tu si nechává prý také - protože jde o fixní poplatek, nikoliv denní. Takže platíme jídlo ve výši 9.900 Kč za dvě půlky rohlíku.
Není to skvělé? Budiž mi tahle hořká zkušenost poučením, že spolu snad budeme do 18 let doma…
