Článek
Už celé roky toužím po vlastním domě. Sním o tom, že si dám ráno kávu na terase, děti vyběhnou ven na hřiště, kde bude klouzačka, hřiště, motorky i dětské traktůrky. Když bude teplo, skočíme do bazénu, uděláme si ovocný koktejl a po koupání si dáme zmrzlinu. Můj nesplněný sen. Nechápu proč.
Peníze se vždy utratí
Dřu jako mezek od rána do večera, mám několik prací a stejně mi každý měsíc zbývá stejně. Neušetřím vůbec nic, partner je na tom stejně. Nic si nekupujeme, značkové věci nenosíme. Čas od času si dopřejeme nějakou tu dovolenou, ale většinou letíme do Tunisu, Egypta. Vybíráme zkrátka to nejlevnější, dál jsme nikdy nebyli.
A přesto nemám ani zdaleka ušetřeno 20 %, ani 10 %. Když si spočítám splátky na hypotéku domu, který je celý k rekonstrukci, jsem třeba na čtyřiceti tisících. Kde na to mám vzít? Tolik zkrátka ani nevydělám. A když to nevydělám, znamená to, že jsem něco méně? Že nemám nárok na vlastní bydlení? A co budu dělat v důchodu?
Jsem zoufalá…
Pořád přemýšlím, jak to udělat, jak dopřát dětem vlastní dům. Už jsem si kolikrát i vsadila a doufala, že se na mě usměje štěstí. Jenže se to nepovedlo. A já si říkám, že mi možná žádný dům osud nepřeje. Tolik bych si přála zlomit rodinné prokletí, a něčeho dosáhnout. Makat umím, ale prostě to asi nestačí.
Jak to dělají všichni ti, kteří kupuji obrovské domy kolem Prahy, kde je to nejdražší? Já to vážně nechápu… Přála bych si změnit úplně vše.
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s Evou F.
