Článek
Myslela jsem si, že mám všechno. Krásného partnera, zdravou dceru, hlady netrpíme, nemusím počítat každou korunu. Co víc si přát? Jenže Marka něco trápilo a já to nevěděla - nedostatek pozornosti, který vzniknul po porodu dcery vůči němu, se rozhodl dohánět jinde. A tak zatímco já jsem doma vařila, uklízela a vychovávala mu dítě, on si hledal jiné ženy…
Nebylo to poprvé
Ne, že by mě to tolik překvapilo.Už dříve koukal po jiných, občas nějaké napsal. Víte, ženská intuice je v tomhle opravdu mocná. My to zkrátka vidíme i ve chvílích, kdy se muži domnívají, že jsou lháři roku. Několikrát jsem se mu podívala do telefonu, kde se mi moje podezření potvrdilo. Byly hádky, rozchody, slzy. Ale nakonec jsem se rozhodla, že to vždy zkusím znovu. Byla jsem zamilovaná. A možná trochu hloupá.
Ono to bolí vždy stejně. Není to o tom, že si člověk zvykne, na nevěru rozhodně ne. Ale jsou chvíle, kdy už to vnímáte tak trochu lépe. Přeci jen, snad dokonce poznáte, kdy je to vážné. Alespoň doufám. Nebo už snad ani nedoufám?
Zamiloval se?
Marek mi několikrát opakoval, že hledá komplimenty u jiných žen, protože doma pořád jen slyší, že je k ničemu. Ale to není pravda. Já jen chtěla, aby mi trochu pomáhal. Přijde domů, chci si povídat. Vždyť jsem jen s miminem. Ale on chce klid. Bydlíme ve městě, kde nemám žádné přátelé, nemám řidičák, nemůžu nikam dojet.
Nedávno jsem objevila v jeho telefonu další zprávy, psal tam, že už nám vztah nefunguje, psal té ženě zlato, lásko. Posílal srdíčka. Že by prý chtěl usínat vedle ní. Vyděsilo mě to a neskutečně zabolelo. Dokud jen obdivoval jejich těla, říkala jsem si, že prostě po porodu nejsem tak sexy. Ale opravdu by se zamiloval? Zahodil by naši rodinu? Dceři je sotva půl roku a já nevím, co mám dělat…
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s Klárou J.
