Článek
Jednou jsem ho přistihla, jak jí nese okurky ze skleníku. Přitom pro mě je nikdy nesbíral. A to jsem je s ním sázela. Dlouho jsem si říkala, že přeháním. Že je to jen sousedská výpomoc. Ale pak přišla ta zpráva. Z jeho mobilu. „Dneska večer nemůžu, bude doma.“ A smajlík s pusinkou. V tu chvíli jsem pochopila všechno.
Obecní slavnost překvapila všechny
Způsob, jak to chtěl vyřešit, mě ale dostal. O víkendu jsme šli na obecní slavnost. On se napil, a když vystupoval místní pěvecký sbor, postavil se na pódium, vzal mikrofon a spustil:„Chtěl bych veřejně říct, že jsem to podělal. Mám skvělou manželku, ale zblbnul jsem kvůli jedný…“ a otočil se směrem k naší lavičce, kde seděla Lenka. „Jedný, co peče koláče, ale rozbíjí rodiny,“ řekl a v sále bylo hrobové ticho. S Lenkou jsme se na sebe jen vyděšeně koukaly. Nevěděla jsem, jak na to mám reagovat.
V publiku ticho. A starosta dostal na pódiu, kde stál, výbuch smíchu. Pak jen tiše prohlásil do mikrofonu: „Tak tohle se u nás ještě nestalo.“
Obecní celebrity
Od té doby se o nás mluví všude. V obchodě, na poště, u kadeřnice. Já? Rozvedla jsem se. Ne kvůli tomu, co udělal. Ale kvůli tomu, jak to chtěl napravit. Některé věci se totiž neřeší před obecním rozhlasem. Ani před sousedy. Ale doma. V klidu. A s respektem, který už u nás dávno zmizel.
Bylo mi vážně trapně. Asi mu to přišlo jako dobrý nápad, když si dal pár panáků. Ale ostuda na vesnici, kdy si ženský špitaly před krámem. To už bylo trochu moc. Dneska se tomu směju, s Tomášem jsme přátelé. Ale možná, že kdyby tehdy přišel doma a vše narovinu řekl, byla bych schopná mu to odpustit. A světe div se, ani Lenka už ho nechtěla. Tak teď zůstal sám. A já doufám, že ještě nějakou tu lásku brzy potkám.
Zdroj: Gabriela E., Středočeský kraj