Hlavní obsah

Chtěla jsem manžela překvapit, tak jsem si koupila nové prádlo. Jeho reakce ale mluvila za vše

Foto: Freepik / premium license

Po dvou dětech a manželském stereotypu jsem si už dlouho přála dát naší lásce s Markem novou jiskru. Věděla jsem, že nám chybí to partnerské kouzlo, vášeň i pár chvil pro sebe. V posledních letech jsem se cítila být především mámou. A hospodyňkou.

Článek

Jednoho dne jsem si řekla dost. Zvedla jsem se z gauče, otevřela počítač a začala hledat nějaké nové prádlo, které by na Marka udělalo ten správný dojem. Po chvíli jsem měla v košíku černé krajkové body, punčošky s krajkou a saténový župan. Když balíček dorazil, schovala jsem ho do skříně s tím, že počkám na ten správný večer.

Jako znovuzrozená

A ten přišel zanedlouho. Děti konečně usnuly bez scén, doma byl klid, a Marek si zrovna otevřel pivo a pustil televizi. V koupelně jsem se oblékla do prádla, namalovala rty na červeno, vyfoukala si vlasy tak, jak to měl vždy rád. A připadala jsem si jako znovuzrozená. Ne matka dvou dětí, která večery tráví skládáním ponožek a hledáním ztracených panenek. Ale žena. Přitažlivá, sexy, odvážná. To už jsem popravdě necítila dlouho.

Odhodlaně jsem vešla do ložnice. Udělala jsem pár pomalých kroků ke gauči, usmála se a řekla: „Lásko, co kdybychom dneska vypnuli televizi dřív?“ Marek zvedl oči, podíval se na mě a začal se smát. „Co to máš na sobě? To je na nějaký večírek, nebo co?“ Zatnula jsem zuby a dál se usmívala. „To je pro tebe.“

Chvíli mlčel, pak se zase zasmál. „Jéé, tak to seš celá nějaká rozjetá, viď? To ti někdo poradil v nějakým článku pro ženy?“

Neblázni, říká mi

Veškerá moje snaha, nejistota i odvaha se v tu chvíli rozplynuly jako pára nad hrncem. Zasmál se znovu, pohladil mě po ruce. „Hele, vypadáš hezky, fakt, ale neblázni, vždyť zejtra ráno vstáváme s dětmi, ne?“ A šel si pro další pivo.

Vrátila jsem se do koupelny, shodila ze sebe krajky a oblékla se zpátky do domácího trička. Sedla jsem si na okraj vany a měla co dělat, abych nebrečela. Nešlo jen o to, že mi nevyšlo jedno překvapení. Šlo o to, že jsem si najednou připadala úplně neviditelná. Odmalovala jsem se, sesunula se na zem. A snad hodinu zírala do prázdna.

Mlčela jsem

Druhý den jsem se snažila dělat, že se nic nestalo. On taky. A když jsem se ho po pár dnech zeptala, jestli si všiml, že se snažím, jen pokrčil rameny: „Vždyť to bylo hezký. Jen mě to zaskočilo, mám toho hodně v práci.“

A tehdy jsem si uvědomila, že možná nechci být v tomhle našem manželství jen hospodyňkou a mámou. Že chci být znovu ženou, která si zaslouží pozornost, překvapení i kompliment. Ale jestli to najdu u Marka, to začínám pochybovat…

Zdroj: Klára U., Pelhřimov

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz