Článek
Jenže všechno se změnilo ve chvíli, kdy jsme se po svatbě nastěhovali do společného bytu. Tehdy jsem začala zjišťovat věci, které mě upřímně řečeno šokovaly. Petr je totiž úplně jiný člověk, než jakého jsem znala z našich schůzek. Najednou jsem si všimla jeho návyků, které dřív nebylo možné odhalit. A některé z nich jsou pro mě opravdu těžko snesitelné.
Hygiena jako velký problém
Nejhorší je asi jeho přístup k hygieně. Nikdy by mě nenapadlo, že dospělý muž může být v tomhle směru tak nedbalý. Často přijde z práce a vůbec ho nenapadne jít se osprchovat. Klidně si lehne na gauč ve stejném oblečení, ve kterém byl celý den venku.
Zuby si čistí jen někdy a musím ho k tomu téměř přemlouvat. Ručníky nechává ležet kdekoliv po bytě a špinavé ponožky jsou snad všude. Nejhorší je koupelna. Po jeho ranní hygieně vypadá, jako by tam někdo vyvolal menší katastrofu.
Věci, které jsem dřív neviděla
Když jsme spolu ještě nebydleli, nic z toho jsem nepoznala. Na schůzkách byl upravený, voněl a působil tak, jako by se o sebe staral každou volnou minutu. Nechápu, jak to dokázal. Teď mám někdy pocit, že jsem si vzala úplně jiného člověka.
Zkoušela jsem s ním o tom mluvit. Nejdřív jsem jen naznačovala, pak už jsem byla nekompromisní. „Dodržovat nějaké základy hygieny snad není takový problém, to chci po tobě moc?“ rozčilovala jsem. On ale většinou jen mávne rukou a řekne, že přeháním. Podle něj je všechno úplně normální a jen já jsem prý příliš citlivá na pořádek. „Babička říkala, že chlap má smrdět už z fotky,“ smál se. Jenže tohle já si rozhodně nemyslím.
Láska versus realita
Stále ho mám ráda a nechci naše manželství vzdát kvůli takovým věcem. Jenže každodenní život s člověkem, který má úplně jiné návyky, je někdy opravdu náročný. Přiznávám, že jsou dny, kdy mě to dohání k šílenství.
Nikdy bych nevěřila, že tak obyčejná věc, jako je hygiena nebo pořádek v bytě, může ve vztahu způsobit tolik napětí. Dnes už ale vím, že poznat člověka doopravdy znamená hlavně s ním žít pod jednou střechou. A někdy se pak člověk nestačí divit, koho si vlastně vzal. Jak dlouho vydržím někomu připomínat, že hygiena je důležitá, to si ale teď snad netroufám ani tvrdit. Mám pocit, že mě to rozčiluje čím dál víc.
Zdroj: vyprávění Mileny C., Praha
