Článek
I po letech manželství jsem mu věřila. Každé slovo, každý dotek, každé jeho „jsi moje všechno“. Jenže podobně jako u většiny velkých životních zlomů stačil jeden malý detail, který všechno prozradil. Jedno upozornění na telefonu. Neznámé jméno. Barbora. A věta, kterou jsem nejdřív nechápala: „Dnes večer to platí? Už se těším.“
Byla jsem přesvědčená, že jde o kolegyni, schůzku, cokoliv nevinného. To člověk tak občas dělá. Hledá vysvětlení, které bolí nejmíň, aby si nemusel přiznat pravdu. Ale pak přišel šok, který mě doslova posadil na zem. V telefonu měl Michal celou historii konverzací s jinou ženou. Sliby, plány, city. Všechno to, co říkal mně, říkal i jí.
Byl to pro mě šok
Nevím, jak dlouho jsem jen seděla v obýváku a dívala se na tu obrazovku telefonu, která už dávno zhasla. Jen jsem cítila, jak se mi hroutí svět, který jsem si tak pečlivě stavěla kousek po kousku. Zatímco mě každý den ujišťoval o své lásce, žil druhý život. A já neměla ani tušení, co se skrývá za jeho úsměvem.
Dlouho jsem sbírala odvahu. Když jsem se ho zeptala, nezapíral. Jen se díval do země a řekl: „Nechtěl jsem ti ublížit.“ Ale udělal to. Naprosto vědomě, nešlo o chvilkovou záležitost. A přesto pokračoval dál. Celé dva roky, jak sám později přiznal.
Už byli domluvení
Jenže to nebylo všechno. Rekonstruovali jsme spolu dům a těšili se, že konečně budeme v novém. Byl napsaný na něj, kupoval ho jako ruinu ještě dřív, než jsme se vůbec poznali. Až bude hotovo, těšila jsem se na miminko.
Předpokládala jsem, že až se vezmeme, přepíše ho také na mě. Ale to se tehdy nestalo. A teď už byl domluvený s onou tajemnou Barborou, že tu budou bydlet spolu. A já dostala dva měsíce na odstěhování. Jako bych byla jen nějaký obyčejný nájemník, který překáží. Nemohla jsem uvěřit vlastním uším. Že člověk, kterému jsem věřila, mi celou dobu lhal. Navíc jsem neměla vůbec nic. Vše jsem dala do oprav a rekonstrukce. Domluvit se nechtěl.
A tak mě čeká soud. I když je to už rok, do teď Michal nepodal rozvodové papíry. A abych byla upřímná, nechci být ten, kdo to podá. Čekám na jeho krok. I po roce to pořád tak bolí. Nemůžu uvěřit, že mě někdo takhle zradil. Pro krásnou blondýnu, která byla zřejmě o trochu zábavnější.
Zdroj: Karolína O., Středočeský kraj
