Článek
Strávili jsme spolu celý víkend, nechyběli polibky, objetí. Najednou jsem cítila, že žiju. Byla jsem několik let sama, po bolestivém rozchodu jsem nechtěla o žádném muži ani slyšet. Jirka se zdál jako dar seslaný z nebes.
Takového muže jsem nikdy nepoznala
Znáte takové ty muže, kteří jsou na první pohled naprosto perfektní? Hluboké modré oči, světlé krátce střižené vlasy, upravené vousy. Jirka měl krásné vypracované tělo, uměl se chovat. Byl to gentleman. Uměl vám dát na první dobrou pocit, že jste ten nejdůležitější člověk na světě. A to je něco, co osamělá žena hledá. A hledá to i ve chvíli, kdy tvrdí svým přátelům, že o lásku nestojí.
Tři dny utekly jako voda a byl čas jet domů. Tehdy byl státní svátek v pondělí, a Jirka mi navrhnul, ať s ním jedu domů navštívit jeho maminku. Má to při cestě, a pak mě u nich odveze na vlak, říkal. Nevím, co mě to napadlo, sednout si do auta k cizímu muži po pár dnech. Ale cítila jsem to jako správné. Přátelé, se kterými jsem tehdy na festivalu byla, mi to samozřejmě rozmlouvali. Když ale zjistili, že to zřejmě nemá cenu, alespoň si moje kamarádka Alenka nasdílela moji polohu. Kdyby cokoliv, kvůli bezpečnosti.
Báječné setkání plné radosti
Už tehdy jsem si řekli, že budeme spolu. Že to oba cítíme stejně. A všechno šlo jako po másle. Jirky maminka byla úžasná, byla dost překvapená a párkrát se smála, že jsme se snad zbláznili, ale nic nenamítala. Už jste někdy rozmlouvali mladým lidem lásku? Vlastně je to takřka nemožné.
Nenapadlo jí nic lepšího, než vytáhnout stará alba. Jednu fotografii měl Jirka s tátou, když byl ještě malý. Už tam jsem si říkala, že je snad kopií toho mého. A pak jednu z promoce - byl to můj táta. Zůstala jsem jako opařená, hned jsem o tom začala mluvit. A už jsem na Jirky mamince viděla, jak bledne. Že jí došlo, co se děje.
Začaly jsme si vyprávět, Jirka jen významně mlčel. Asi by v tu chvíli nejraději někam utekl. Byl totiž o deset let starší než já a jeho maminka byla láskou mého tatínka předtím, než potkal tu mou - kvůli ní jí také opustil. A to v době, kdy zjistila, že je těhotná. O narození syna mu řekla až po porodu, párkrát ho viděl, ale nakonec se jejich cesty rozešly. Celý život jí posílal peníze, podporoval Jirku ve studiu, ale se synem se nevídal.
Nemohla jsem uvěřit
Dorazil až na jeho promoci, ale podle maminky Jirky to bylo setkání vlastně nepříjemné, chladné. Nikdo o další nestál. O to víc se divila, že můj táta nikdy existenci dalšího syna nepřiznal. Ale zeptat jsme se ho už nemohli, nežil. Před pár lety zemřel při tragické autonehodě.
Mojí mámě jsem to ale řekla. Čekala jsem slzy, vztek. Smála se, že to byl celý náš táta. Duší bohém, moc toho nenamluvil a vždy měl svá tajemství. Je jasné, že z mojí víkendové lásky vzešlo nakonec akorát tak zlomené srdce. Byla jsem ale ráda, že jsme to zjistili ihned. Jen po pár polibcích, v té největší poblázněnosti.
Nakonec jsem sice nezískala lásku, ale Jirky máma i ta moje se začaly kamarádit. A vzniklo z toho něco úžasného. Akorát ne pro mě a Jirku. Dodnes se totiž nemůžeme vidět. Jako by to bylo něco bolestivého pro oba. Konečně najdete lásku, a najednou je z toho něco úplně jiného…
Zdroj: rozhovor s Romanou A., Hodonín
