Článek
„Máme v práci Martu, hubeňour to rozhodně není. Nikdo by se jí ale nedovolil říct, že je tlustá, protože to se už v dnešní době nenosí,“ vypráví Aneta.
Celý život si přeje přibrat
„Já jsem si vždycky přála mít velká prsa třeba. Dobře, tak to se dá napravit u plastického chirurga, ale trochu přibrat, nebýt tak hubená. Stejně si užívám řečí, že jsem kost a kůže, a ať se najím. A víte co? Když tohle někdo řekne, extrémně mě to zraňuje. Ale nikdo se mě nezastane jako Marty, protože říct Martě, že je tlustá, to by bylo na kancelářský lynč. Já jen poslouchám, co by za moji postavu kdo dal. Žrát a nepřibrat, to je prý sen, říkají holky v práci.“
Není to fér
„Proč je v tom takový rozdíl? Proč nikdo nepochopí, že i hubené holky mají svoje trápení? Že hubený člověk svoje tělo nemiluje automaticky, že má taky možná problém s tím, jak vypadá?“ ptá se žena, která pracuje v Praze v marketingovém oddělení jedné z velkých známých firem.
„Když bych si chtěla postěžovat, nemůžu. Jsem hubená, o co víc bych stála. Mrzí mě, že není zkrátka tabu komentovat postavu kohokoliv. Vždyť, proč ostatní soudí, jak my vypadáme…“
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s Anetou (31), Praha
