Článek
Nikdy bych nevěřil, že se zakoukám do padesátnice. Jenže Jana, to byste ji museli vidět. Byla nádherná, cvičila, starala se o sebe. Měla umělá prsa, to mě se vždy líbilo. Už dávno jsem neviděl padesátnice jako ženy před důchodem, ačkoliv… Když mi bylo dvacet, tak jsem měl přesně takové myšlenky. Že to jsou dámy, které už mají všechno za sebou. Jak jsem se mýlil, a jak se teď stydím!
Máma se na mě hrozně naštvala
S Janou jsme si začali nejdřív psát, pak zašli párkrát na kafe, večeři. Bylo to dokonalé, ona byla žena, po jaké touží každý muž. Byla vzdělaná, noblesní, uměla konverzovat. Byl jsem pyšný, když jsem s ní mohl někam jít. Ona byla ta, za kterou se každý otočil, protože prostě v každé společnosti vynikala.
Moje máma byla o deset let starší než Jana, ale skvěle si rozuměly. Dlouho jsem tajil, že i já mám pro ni jistou slabost. Neuměl jsem to přiznat, být upřímný. Až jednou, když máma slavila narozeniny a dal jsem si pár skleniček vína, jsem řekl pravdu. Máma se hrozně rozčílila. Přiznám se, že mě to mrzelo, čekal jsem pochopení.
Začalo peklo
Napadlo mě sice, že jí to asi nebude úplně po chuti, ale na druhou stranu, o co jde? Každopádně to tak vyeskalovalo, že mi máma dala na výběr - buď ona nebo Jana. Dokonce dala v práci výpověď, aby se s ní nemusela vídat. To mi sice přišlo trochu přehnané, ale respektoval jsem to.
Jak mi ale může nakazovat, abych se přestal vídat se ženou, kterou miluju? Zatím jsem jen ve fázi hádek, máma si tvrdí svoje, já si tvrdím svoje. Ale jak si mezi nimi můžu vybírat? Máma argumentuje tím, že mi Jana nikdy nedá děti. Ale abych byl upřímný, já po nich nikdy netoužil. Kdyby žil táta, snad by mě chápal lépe…
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavním aktérem Petrem D.
