Článek
Pamatuju si, když jsem Petrovi kupovala dárky na dětskou oslavu narozenin - přesně tak stará jsem. Jenže, když mezi námi přeskočila jiskra, jako by nic z toho nebylo důležité. Zkrátka jsme chtěli být jeden druhému po boku, a nic dalšího nehrálo roli.Vzniklo to přitom náhodou.
Osudná narozeninová oslava
Simona měla narozeninovou oslavu a já jsem nabídla Petrovi, že mu pomůžu s přípravou. Když jsme noc předtím nafukovali do pozdních hodin balonky a dělali výzdobu, otevřeli jsme láhev vína - a najednou jsme zjistili, že si skvěle rozumíme. Byl top rozumný chlap, přesně věděl, co od života chce.
To bylo před sedmi lety. Bylo mu 23 let, to víte, že to vypadalo šíleně. Ženská, které je 43 let a najde si takového mladíčka. Jenže Simoně se to pochopitelně nelíbilo. Nepomohlo ani to, že naše city byly upřímné.
Přála jsem si rodinu
Velmi brzy se stalo, že jsem otěhotněla. Nebudu zastírat, po dětech jsem toužila, biologické hodiny tikaly, tolik času jsem zase neměla. Pospíchala jsem a Petr se nebránil. Nenašla jsem si ho kvůli rodině, ale když jsme se milovali, proč otálet?
Simonu to pochopitelně zvedlo ze židle. Rok se mnou nemluvila, přišla jsem o kamarádku ve chvílích svého života, kdy jsem ji opravdu potřebovala. Celé těhotenství mi psala výhružné zprávy, že dítě není Petra, že jsem poběhlice. Že chci jen jejich majetek - jako by šlo o nějaké boháče.
Dnes už se sice trochu uklidnila a o vnuka někdy zájem má, se mnou se ale dodnes nebaví. Za Petrem se staví, když já nejsem doma. A myslím, že už se to nejspíš ani nezmění…
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Ivou P.
