Článek
Ostrovy i okolní moře jsou národním parkem. Nejsou zde auta, v zátokách nesmí kotvit lodě a tak je jediným přístupovým bodem přístav na ostrově Veliki Brijun, kam jezdí několikrát denně krátký trajekt z města Fažana na Istrii.
Nedaleko přístavu je stanice turistického vláčku, půjčovna kol, nebo se můžete vydat poznávat ostrov pěšky i z koňského hřbetu.
Za dob Římské říše byly Brijuni oblíbeným výletním místem pro smetánku. Z římských dob tady zůstalo množství památek. Působivé je byzantské castrum, což je pozůstatek vojenského tábora z dob Římské říše a rozsáhlé archeologické naleziště.
Ve středověku ostrovy i kvůli epidemiím malárie na čas zpustly, ovšem v 19. století nabral obrat k lepšímu. Celé souostroví koupil bývalý ředitel Vítkovických železáren Kupelwieser. Nechal zde vybudovat hotely, golfové hřiště, vymýtil malárii a založil parky s cizokrajnými rostlinami. Brijuni se staly místem pro dovolené lidí z nejvyšší společnosti.
Souostroví patřilo také Benátčanům, Rakousku-Uhersku, Itálii i Jugoslávii, jejíž prezident Josip Broz Tito si Brijuni obzvláště oblíbil. Měl zde svou letní rezidenci a hostil diplomatické návštěvy z celého světa. Hosté mu mimo jiné přiváželi dary - exotické rostliny a zvířata, které se na ostrovech díky specifickému klimatu uchytily. Důkazem je safari, kde žijí potomci darovaných exotických zvířat.
Ostrovy byly po několik desetiletí zakázanou zónou, kam se bez dovolení maršála Tita běžný smrtelník nedostal. Prospěch z toho měla místní příroda na souši i na moři, která si zachovala svou diverzitu a byla obohacena o další druhy fauny a flory. Brijuni spolu s okolním mořem jsou tak dnes národním parkem.
Po cyklo vyjížďce je skvělou tečkou za návštěvou Brijuni koupání v průzračně čistém moři.