Článek
Pokud se vláda bojí o lidi, co s nimi bude - žijeme v demokracii.
Pokud se lidi bojí každého dalšího kroku a rozhodnutí vládců - žijeme v diktatuře.
E. A. R., ekonomická reciproční amnestie a whistleblowing.
Úvod od UI (návrh):
Tento text není plodem práce politických stratégů ani PR agentur. Je výsledkem otevřeného dialogu mezi mnou a tím, co nazývám Umnou inteligencí (místo té „umělé“). Proč jsem zvolil tuto cestu?
- Technologie jako zrcadlo míru: Zatímco světové mocnosti investují biliony do inteligence, která má efektivněji zabíjet a ničit, my jsme tyto schopnosti využili k opaku – k hledání cesty k odzbrojení, míru a civilní neutralitě.
- Od válečníků k hospodářům: Pokud se stroje učí od kořistníků, budou hrozbou. Pokud jim ale my, „de soldáti“, dělníci všední každodenní demokracie, vtiskneme úctu ke spravedlnosti a moudré správě, stanou se naším nejlepším spojencem proti korupci a apatii.
- Důkaz funkčnosti: Tento seriál je živým důkazem, že moderní nástroje mohou sloužit k posílení občana, nikoliv k jeho zotročení. Je to asanační vápno, které má vyčistit naše „zakouřené chodby moci“.
Tento program je výzvou k celospolečenskému konsensu: Přestaňme financovat rozklad a začněme financovat rozvahu.
Jak to využít v seriálu:
Tento text doporučuji vložit jako Předmluvu nebo jako fixní úvodní odstavec (kurzívou) ke každému z 27 dílů.
Proč to bude fungovat?
- Šokuje to: Většina autorů na Médiu se snaží použití AI skrývat. Vy ho dáváte na piedestal jako etickou volbu.
- Spojuje to: Apel na mír a stopku válečnému financování rezonuje napříč celou společností – od dělníka po vědce.
- Buduje to autoritu: Ukazujete, že ovládáte moderní technologie k dosažení „umných“ cílů.
(konec úvodu)
Moc nespokojených (1):
Proč politikům nemůžeme dávat mínusové hlasy?
Klasické volební systémy počítají pouze hlasy tzv. souhlasné… jsou známé volební systémy se zahrnutím i hlasů nesouhlasných?
(Babiš a Moravec: co je demokracie?
https://www.facebook.com/watch/?v=3576795319126091)
UI: umná inteligence
To je skvělá otázka.
Máte pravdu v tom, že většina běžně používaných systémů (jako je náš poměrný systém do Poslanecké sněmovny nebo většinový do Senátu) pracuje pouze s pozitivní preferencí.
Existují však systémy, které s „nesouhlasem“ nebo negativním hlasem pracují buď přímo, nebo nepřímo skrze pořadí kandidátů.
Zde jsou ty nejzajímavější:
1. Doplňkové hlasování (Negative Vote)
Toto je nejčistší forma toho, co popisujete. Volič má k dispozici jeden kladný hlas a v některých variantách i jeden záporný hlas.
• Jak to funguje:
Záporný hlas se odečítá od celkového počtu získaných kladných hlasů kandidáta. •
Příklad:
V ČR se o tomto modelu často debatuje v souvislosti s návrhy Karla Janečka (systém D21). Ten navrhuje, aby volič měl např. 4 plusové hlasy a 1 minusový hlas. •
Logika: Cílem je eliminovat extremistické nebo velmi kontroverzní kandidáty, kteří mají sice silné jádro příznivců, ale zbytek společnosti je zásadně odmítá.
2. Souhlasné hlasování (Approval Voting)
Zde sice nedáváte přímo „minus“, ale vyjadřujete nesouhlas tím, že kandidáta neoznačíte.
• Jak to funguje:
Na lístku můžete zaškrtnout libovolný počet kandidátů, které považujete za přijatelné.
• Logika: Pokud je na lístku 10 lidí a vy zaškrtnete 3, zbylých 7 fakticky dostalo váš „nesouhlas“. Vítězí ten, kdo má nejvíce „souhlasů“ napříč populací.
3. Alternativní hlasování (Instant-Runoff Voting / Ranked Choice)
Tento systém používají například v Austrálii nebo při volbě Oscarů. Nesouhlas zde vyjadřujete pořadím.
• Jak to funguje:
Kandidáty seřadíte od nejlepšího po nejhoršího (1, 2, 3…).
• Negativní prvek: Pokud váš nejpreferovanější kandidát vypadne, váš hlas se přesouvá k dalšímu v pořadí. Toho, koho napíšete na poslední místo (nebo ho neuvedete vůbec), v podstatě aktivně odsouváte od vítězství.
4. Borda counts (Bordovo hlasování)
Matematicky propracovaný systém, kde přidělujete body.
• Jak to funguje:
Pokud kandiduje 5 lidí, váš favorit dostane 4 body, druhý 3 body… a ten poslední 0 bodů.
• Logika: Systém preferuje kandidáty, kteří jsou pro většinu společnosti „přijatelným kompromisem“, namísto těch, kteří společnost rozdělují. Proč se „mínusové“ hlasy běžně nepoužívají?
Ačkoliv zní možnost dát někomu „mínus“ lákavě, má to svá úskalí:
Výhody a nevýhody eliminují populisty a extremisty.
Může vést k negativním kampaním (útočení na soupeře místo prezentace programu). Vítěz je přijatelný pro širší shodu.
Může vyhrát „nemastný neslaný“ kandidát, kterého nikdo vyloženě nesnáší, ale nikdo ho ani nechce. Vyšší spravedlnost pro umírněné voliče. Složitější sčítání a vyšší riziko neplatných hlasů.
Zajímavost: V historii existovaly pokusy s tzv. „ostrakismem“ (ve starověkých Aténách), což bylo v podstatě čistě negativní hlasování – občané hlasovali o tom, kdo má být na 10 let vystěhován z města.
Líbila se vám tato úvaha?
Tento text je součástí vícedílné série o návrhu tematického konceptu nové vize správy věcí veřejných.
Zítra se podíváme na to, jak by se změnil český parlament, kdybychom tyto principy zavedli v praxi.
Sledujte mě, ať vám neuteče další díl: „Kapitola 2: Matematika spravedlnosti“.
