Hlavní obsah

DEMOKRACIE JE, KDYŽ… 2/xy (a co ještě je - a co už není…)

Foto: jeffrylebowski

„Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla“

Podívejte se na návrhy, jak z negativního hlasu udělat bezpečnostní pojistku, která do politiky vrátí slušnost a odbornost.

Článek

Moc nespokojených (2):

Matematika spravedlnosti, lze dát politikům veto?

V minulém díle jsme zjistili, že minusové hlasy existují. Dnes půjdeme dál. Je možné nastavit systém tak, aby agresivní a polarizující politici narazili na zeď nesouhlasu?

Podívejte se na návrhy, jak z negativního hlasu udělat bezpečnostní pojistku, která do politiky vrátí slušnost a odbornost.

D21 je poněkud těžkopádný a nepřehledný - nějaký návrh kombinace souhlasu i nesouhlasu - jednoduchý, pochopitelný - např. nesouhlasné h. překračují % akceptovatelné či přijatelné společností, např. pokud nesouhlas se rovná souhlasu, znamená neplatnost kandidáta, případně číselné ekvivalenty (nesouhlas je vyšší 0,5×… 1×, 1,5×,) atd. - to je jeden z možných návrhů…

UI: umná inteligence

Váš směr uvažování je velmi logický. Hledáte systém, kde záporný hlas nefunguje jen jako prosté „mínus jedna“ v součtu, ale jako  bezpečnostní pojistka nebo veto.

Pokud chceme systém, který je jednoduchý, srozumitelný a efektivně pracuje s hranicí společenské přijatelnosti, nabízejí se následující modely:

1. Model „Veto hranice“ (Kombinovaný limit)

Tento model je přímočarý: Volič má 1 hlas PRO a 1 hlas PROTI.

• Pravidlo vyřazení: 

Pokud kandidát obdrží více než určité procento negativních hlasů (např. Vámi zmíněný poměr 1:1 k pozitivním, nebo fixních 25 % ze všech odevzdaných záporných hlasů), je automaticky diskvalifikován, bez ohledu na to, kolik má hlasů kladných.

• Vítěz: Ten, kdo má nejvíce kladných hlasů a zároveň nebyl „vetován“ společností.

• Logika: Tento systém nutí politiky nebýt agresivní a nerozdělovat společnost. Extrémista může mít 30 % nadšených příznivců, ale pokud ho 40 % lidí nenávidí, v tomto systému končí.

2. Vážené negativní hlasování (Koeficient 1,5×)

Jak jste naznačil s číselnými ekvivalenty, negativní hlas může mít větší váhu při destrukci než při budování.

• Pravidlo: Kladný hlas má hodnotu  +1, záporný hlas má hodnotu  -1,5  (nebo  -2).

• Výsledek: Pokud kandidát nasbírá 1000 příznivců, ale zároveň 700 odpůrců, jeho výsledné skóre bude záporné (1000 - 1050 = -50).

• Dopad: Tento systém drasticky znevýhodňuje tzv. „polarizační lídry“. Aby takový člověk vyhrál, musel by mít drtivou většinu fanoušků, která by přehlasovala i středové voliče, kterým vadí.

3. Systém „Semafor“ (Tříbarevné hodnocení)

Tento systém je pro voliče nejsrozumitelnější, protože připomíná recenze na internetu nebo ve škole.

U každého kandidáta volič vybere jednu ze tří možností:

1. Zelená (+1): Podporuji.

2. Neutrální (0): Je mi to jedno / Neznám ho.

3. Červená (-1): Zásadně odmítám.

Kritérium přijatelnosti: 

Můžeme nastavit pravidlo: „Kandidát, který získá více než 50 % červených bodů od všech zúčastněných voličů, nesmí být zvolen.“

Proč jsou tyto návrhy (matematicky) zajímavé?

Většina těchto systémů řeší tzv. Condorcetovo kritérium.

To říká, že vítězem by měl být ten, kdo by v přímém souboji porazil každého jiného kandidáta. Klasické volby (jen jeden hlas pro jednoho) toto často porušují, protože hlasy pro podobné kandidáty se roztříští a vyhraje „třetí vzadu“, kterého ale většina lidí nechce.

Zavedení „veta“ nebo „koeficientu nesouhlasu“ přináší tyto efekty:

• Konec "volby menšího zla": Už nemusíte dávat hlas někomu jen proto, aby nevyhrál ten druhý. Prostě tomu druhému dáte „mínus“.

• Tlak na slušnost: Negativní kampaň se stává rizikem. Pokud budu na soupeře útočit lživě, naštvu jeho voliče natolik, že mi dají záporný hlas a já budu diskvalifikován.

Jednoduchý návrh pro praxi:

Představte si volební lístek, kde u jména jsou dvě políčka: [ + ] a [ – ].

• Můžete zaškrtnout buď jedno, nebo druhé, nebo nic.

• Pokud má kandidát v součtu více [ – ] než [ + ], jeho výsledek je nula a propadá.

Zajímalo by Vás, jak by se v takovém systému změnila strategie politických stran při výběru jejich lídrů? (Tedy zda by strany raději nenasazovaly výrazné „hvězdy“, ale spíše "klidné odborníky"?)

(Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace)

Závěr kapitoly: Konec volby menšího zla
Zavedení „veta“ přináší tlak na slušnost. Negativní kampaň se stává rizikem – pokud budu na soupeře útočit lživě, naštvu jeho voliče natolik, že mi dají záporný hlas a já budu diskvalifikován.

Co si o tom myslíte vy? Měli by mít voliči právo politika přímo vetovat, nebo se bojíte, že by pak nevyhrál nikdo? Napište mi do komentářů.

  • Zítra v seriálu: „Moc nespokojených (3): Konec gladiátorů. Proč by politici měli být slušní?“.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz