Článek
(zkráceno a doplněno https://medium.seznam.cz/clanek/jeffrylebowski-je-to-tunel-007-a-mozna-jeste-vetsi-nez-jsme-zoufali-102501)
KAPITOLA 1
VOICE
HLAS
We want that money, Lebowski. Bunny said you were good for it.
Kde jsou prachy, Lebowski? Chci prachy, Lebowski. Bunny říkala, že je máš.
Hands haul the Dude out of the toilet. The Dude blubbers and gasps for air.
Ruce tlačí Dudea do toalety. Dude pouští bubliny a lapá po dechu.
VOICE
HLAS
Where's the money, Lebowski!
Kde jsou prachy, Lebowski?
His head is plunged back into the toilet.
Jeho hlava je vtlačena zpátky do toalety.
VOICE
HLAS
Where's the money, Lebowski!
Kde jsou ty prachy, Lebowski?
BLOND MAN
SVĚTLOVASÝ MUŽ
Wasn't this guy supposed to be a millionaire?
Nemá bejt tenhle člověk milionář?
(z filmu Big Lebowski)
KAPITOLA 2
POMÁHAT A CHRÁNIT anebo MONITOROVAT A KOMENTOVAT
Kam se z nás, ze všech, vytratil polistopadový občanský étos humanismu a sounáležitosti, solidarity a ochoty a připravenosti si navzájem pomáhat a bezpodmínečné odhodlání přiložit ruku ke společnému dílu, společným veřejným věcem, občanské prosperitě?
Monitorujeme, komentujeme… na nic jiného se nezmůžeme.
Ne, že bychom neuměli nebo dokonce (demokracie & kapitalismus versus socialismus… diktatura proletariátu versus diktatura kapitálu) nemohli.
MY… lidi, občané… prostě jen nechceme!
Jsme líní, zpohodlnělí, zpitomělí pouhým příslibem sociálních jistot a pak už jen samými výhodami (Básníci…).
A stranickými a vládními přísliby lepších zítřků. Hned po těch příštích volbách.
(jeeee, nám se něco… všechno… nepovedlo… tak tedy až po těch příštích… až po těch dalších příštích… a po těch dalších… a dalších…)
Nic nefunguje tak, jak by mělo. Ani to klopotné podnikání za účelem dosahování zisku… občanská i celospolečenská prosperita, ani státní, ani krajská a místní správa, ale ani kapitalistická tržní výrobní a prodejní sféra – léky, potraviny,… pokud už je zajištěna dostupnost – potom prachbídná kvalita… (extrémní regulatorní zásahy státu, jako prodloužené neviditelné ruky EU, dříve spíše užíváno ve spojení se svobodným trhem).
Účelovost tvorby právních norem a jejich (ne)závaznost, beztrestnost a maximalizace zisku jako meta nejvyšší, stojící nejen nad zákonem i samotnou Ústavou, ale i nad veřejným zdravím, životy občanů a dokonce i životem celé planety (fauna i flora).
Vše je v rozvalu – spravedlnost, veřejná správa, ekonomie – jak jednotlivců… korporátu… tak i celé společnosti – ekonomie národního jmění a strategických, životně důležitých surovin a komodit.
Protizákonnost a tedy nespravedlnost, porušování a nedodržování jejích základních a tedy naprosto nezbytných zásad – rovného postavení před zákonem a jeho vymahatelnost, nejen dle zásady – padni komu padni.
Zvyk je železná košile – smířili a zvykli jsme si na toleranci a přehlížení všeprostupující nezodpovědnosti, nespravedlnosti a absolutní beztrestnosti – čím větší elitáři, tím větší míra všech negativních průvodních jevů odlidštění společenských vztahů. Viz Hrabův plán konečného řešení bezdomovecké otázky v EU Protektorátu Čechy a Morava.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-senator-chce-posilat-bezdomovce-do-vezeni-ohrozuji-obyvatele-rika-hraba-265381
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/konference-jako-ve-wannsee-nemecti-krajne-pravicovi-politici-chteli-vyhnat_2401112033_jar
Nechováme se jako myslící bytosti, obdařené vůlí a morálkou i rozumem, chováme se jako hospodářský brav. Jde nám jen o plné břichy – co na tom, že potravin odpadové kvality, hojně dotované chemickým průmyslem, křehčením, rychlením, konzervačními a ochrannými chemikáliemi a o sladké nicnedělání s „osvobozující“ ideologií všespasitelnosti tzv. zastupitelské demokracie s delegováním ducha demokracie na ústřední „stranu a vládu“ stejně, jako to bylo ustáleným zvykem v minulém režimu diktatury KSČ a dělnické třídy s jejími ozbrojenými složkami, LM.
Jediné činnosti, které jsme schopni – monitorovat vše kolem nás multimediálními smartphony a toto vše potom s (h)různou mírou emočního zabarvení destruktivně komentovat na sociálních sítích.
Už se ani nebavíme… spolu… mezi sebou (dokonce se ani neposloucháme… své nejbližší), ale raději monitorujeme a komentujeme v diskuzích.
Neděláme naprosto nic, krom monitoringu a komentů, pro zlepšení situace v naší zemi, vlasti a jen hořce lamentujeme na jakékoliv rozpoznatelné nedostatky – a že jich je – se kterými se my osobně dostaneme do kontaktu. Přehlížíme a s němým souhlasem tolerujeme vše špatné, s jalovou nadějí, že co se nás bezprostředně netýká – jakoby pro nás samé neexistovalo… dokud nepřijde, zákonitě a logicky, řada i na nás. To pak najednou voláme po vzájemné solidaritě, nejlépe přímo těsné a okamžité spolupráci a povinnostech občanů a jsme pohoršeni jejich neúčastí, nezájmem a lhostejností, mnohdy i neustále se prohlubující neznalostí čehokoliv.
Pozorujeme se a čekáme, až se naplní náš úděl, stejně jako těch „před námi“.
Oni – TO - ale za nás neudělají!
Ani Fiala! Ani Pavel! Ani Parlament či Senát. Dokonce ani sám Bůh, ani jeho syn!
Nikdo to za nás neudělá!
Musíme my sami, my všichni!
My sami, my všichni musíme přiložit ruku k dílu a pořádně máknout!
Jedna z definic demokracie je maximální dobro pro maximální počet občanů.
Nejdříve se však poradit a domluvit na společné věci, aby se nám teď už opravdu a natrvalo zpět vrátila „vláda věcí tvých“, lidu ČR!
Nejde donekonečna spoléhat na „stranu a vládu“ a delegovat na ně nejen absolutně veškerou práci, ale i kontrolní činnost a ochranné a opravné postupy a procesy. Hlavně ty kontrolní, efektivně kontrolní – nejen věnovat ve volebním období jednou za čtyři roky půl hodiny ze svého promarněného života čekáním na „německé mzdy“, formou povinné docházky do volebních místností.
Protože platy tu už německé máme dávno! Na rozdíl od dělnických českých mezd!
Otázka na závěr:
na co jsou veškeré organizace a úřady, včetně státních, ale i těch tzv. nevládních, alias neziskových? Na co státněsprávní úřady na ochranu spotřebitele, potažmo občana, ochranu osobních údajů, apod., když se vše musí řešit soudně?
Naděje na zlepšení tohoto tristního stavu českého státu, jeho demokratického a právního řádu, je stejně nedostižná, jako demise Fialovy EU vlády.
Zákony jsou špatné už ve svých návrzích - sami právníci i čerstvě prosouhlasené zákony i zákoníky prohlašují bez výjimky ihned od samého počátku za právní paskvily, nemluvě o jejich provádění a soudnictví samo, včetně advokacie, ve své vleklosti a finanční náročnosti je pro běžného občana nedosažitelné nejen svým značně nejistým konečným efektem (právní nejistota), ale i „čekacími lhůtami“ na dokončení?!!
Viz prohrané spory a arbitráže u Evropského soudu pro lidská práva (překročení všech myslitelných lhůt).
Nežijeme ani v demokracii - viz plutokracie, oligarchie, ani právním státě!
Platí pouze institucionalizace práva a právo silnějšího anebo tedy bohatějšího, v tomto případě organizace anebo jakéhokoliv jiného občanského uskupení, potažmo právnické osoby nad nejslabším článkem celé právní soustavy - občanem, jednotlivcem.
KAPITOLA 3
Moc je v rukách všeho lidu!
https://medium.seznam.cz/clanek/jeffrylebowski-obcansky-volebni-program-a-zakon-94702
https://www.petice.com/obansky_volebni_program_a_zakon
P. S.
Nevyspalý, unavený a neupravený leader Fiala přijde v pondělí ráno do Sněmovny a hned spustí:
„Celou noc i víkend jsem přemýšlel, aby u nás bylo lidem dobře!“
Zaloví rychle v kapse a vyndá a rozloží kus papíru a říká:
„A tady je seznam těch lidí!“