Článek
Kdybyste měli popsat typický zápach svého města, co byste řekli? Pravděpodobně byste zmínili výfuky aut, pomočené rohy ulic nebo odér vycházející z bister v přízemí domů. Napadlo vás ale přemýšlet, co asi tak cítili obyvatelé evropských měst v 16. století, když vyšli ráno z domu?
Projekt Odeuropa se nyní snaží pomocí moderních vědeckých metod tento charakteristický čichový vjem zrekonstruovat a náležitě zdokumentovat. Podle vědců, kteří se na studii podílí, bude jednou z hlavních charakteristik vůně staré Evropy jednoznačně tabák nebo experimentální léky proti moru.
Snaží se ale odhalit také další charakteristické pachy, které hodlají archivovat v digitální knihovně. Jak uvedl deník The Guardian, na výzkumu se podílí mezioborový tým složený z evropských vědců. Využívají také umělou inteligenci, aby dovedli dávno zapomenutý odér rekonstruovat.
Vědci analyzují vůně mnoha historických předmětů.
Na projektu se podílí speciální umělá inteligence
Jejich primárním cílem je nyní identifikovat konkrétní vůně připomínající Evropu mezi 16. a počátkem 20. století, zdokumentovat je, zpřístupnit je veřejnosti online a poté je potenciálně využít v různých muzeích.
Aby však mohli určit, jak přesně voněla každá z těchto evropských epoch, musí se výzkumníci nejprve zaměřit na vývoj umělé inteligence, která dokáže identifikovat popisy vůní a obrázky aromatických předmětů ve více než 250 tisících dobových dokumentů, napsaných v sedmi různých jazycích.
Získané informace budou následně použity k vytvoření online encyklopedie evropských vůní spolu s jejich detailními popisy. „Jakmile se začnete zabývat tištěnými texty publikovanými v Evropě od roku 1500, najdete spoustu odkazů na vůně, od náboženských vůní, jako je vůně kadidla, až po věci jako tabák,“ řekl William Tullett z Anglia Ruskin University v Cambridge a jeden z členů týmu Odeuropa.
Tabáková vůně byla všudypřítomná
„To nás může zavést k nejrůznějším vůním, ať už jde o použití bylin, jako je rozmarýn, k ochraně před morem nebo použití vonných solí v 18. a 19. století jako prostředku proti záchvatům a mdlobám,“ vysvětlil Tullett, autor knihy Smell in Eighteenth-Century England (Vůně v Anglii 18. století).
Londýn před několika staletími skutečně pravděpodobně zapáchal prostředky proti moru, jako bylo pálení rozmarýnu nebo dehtu. Vynechat nelze ani již zmíněný tabák, který pochází z předkoloniální Ameriky. V minulosti byl exotickou a drahou komoditou, která se do Evropy dostala na konci 15. století.
„Jedná se o komoditu, která byla v Evropě rozšířena v 16. století a zpočátku měla velmi exotickou vůni, ale rychle se stala běžnou součástí života a součástí normální vůně mnoha evropských měst,“ uvedl Tullett. „Jakmile se podíváme do 18. století, lidé si aktivně stěžovali na používání tabáku v divadlech,“ dodal.
Výsledky hodlají využít muzea evropské historie
Kromě hlubšího porozumění evropské minulosti by výsledky tohoto výzkumného projektu, jehož náklady se šplhají až k mnoha milionům, mohly potenciálně přispět ke zlepšení zážitku z návštěvy muzea. Tým totiž plánuje spolupracovat s chemiky a výrobci parfémů, aby tyto charakteristické vůně znovu vytvořil a připojil je k muzejním exponátům.
Není to přitom poprvé, co se vědci o něco podobného pokoušejí. Jorvik Viking Centre v Yorku například již něco podobného realizovalo, když ve svých expozicích reprodukovalo vůně připomínající 10. století. „Jorvik Viking Centre mimo jiné dokazuje, že vůně může mít skutečný vliv na to, jak lidé vnímají muzea,“ konstatoval Tullett.
Zdroje:
