Článek
Možná znáte televizní seriál Tudorovci, ve kterém se pochopitelně objevuje král Jindřich VIII. Ten zde působí jako velmi atraktivní a charismatický muž. Po určitou fázi života takový určitě byl, jenže značnou část své vlády strávil jako nepříjemný bručoun s podlomeným zdravím.
Na trůn se Jindřich dostal v roce 1509 a vládl až do své smrti v roce 1547. Původně se s ním jako s následníkem trůnu nepočítalo, protože králem měl být jeho starší bratr Artur. Pro něj tak byla určena církevní kariéra. Z toho důvodu se mu dostalo velice kvalitního vzdělání. Mladý šlechtic hovořil několika jazyky, byl velmi sečtělý a zajímal se také o umění.
Kromě toho se mohl pochlubit velmi atraktivním zevnějškem. Na svou dobu byl neobyčejně vysoký, uvádí se, že měřil přibližně 187 centimetrů. Pravidelně také sportoval, což bylo důvodem, proč měl Jindřich atletickou figuru. Jeho kondice byla skutečně obdivuhodná.
Jindřich VIII. byl v mládí atraktivní muž. V průběhu života se ale stal obézním morousem.
Jindřich VIII. se nezřízeně přecpával masem
Když jeho starší bratr nečekaně zemřel, zdědil po něm nejen korunu, ale také jeho manželku Kateřinu Aragonskou, se kterou se sám oženil. Za věrného manžela by ho ale považoval jen málokdo. Jindřich VIII. byl vyhlášený milovník žen, který se za každou sukní otočil a měl pověst neunavitelného proutníka. Není proto divu, že se v průběhu života ženil šestkrát a jeho milenky by nejspíš nikdo nespočítal.
Štěstí je ale pomíjivé, a tak jednoho dne došlo i na krále. Ten v průběhu své vlády i nadále miloval sport, především turnaje, ve kterých se mu jen málokdo vyrovnal. Díky tomu se dokázal udržet v kondici navzdory tomu, že zdravému životnímu stylu jinak opravdu neholdoval.
Nikdy nepil nic jiného, než pivo nebo víno. Vody se obával, protože tenkrát byla často zdrojem všemožných infekcí. Kromě toho byl také neobyčejný jedlík. Zeleninu byste v jeho jídelníčku nenašli, zato masa si dopřával, co hrdlo ráčilo. Konzumoval ohromné porce a jedl až třináct jídel denně. Není tak těžké si představit, že dříve sošný mladý muž postupně přibýval na váze a s největší pravděpodobností trpěl také cukrovkou.
Po úrazu hlavy se mu prudce změnila osobnost
Když mu bylo čtyřiačtyřicet let, byl Jindřich VIII. silně obézní. Některé prameny dokonce uvádí, že na koně ho při turnajích museli vysazovat pomocí speciálně zkonstruovaného jeřábu. V sedle se ale udržel a i nadále dosahoval v kláních skvělých výsledků. Jednoho dne ho ale štěstěna definitivně opustila.
Poté, co spadl z koně a jeho oř, který měl na sobě plnou zbroj, ho zavalil, skončil na dlouhé dvě hodiny v bezvědomí a utrpěl četné zlomeniny. Z uší a nosu krvácel a lékaři se pomalu obávali nejhoršího. Panovník se ale k jejich překvapení probral.
Tento úraz na něm ale zanechal následky. Prudký náraz do hlavy mu pravděpodobně poškodil mozek, takže se u Jindřicha začaly projevovat poměrně razantní změny osobnosti. Postupně se stával popudlivým, nerudným a stále více despotickým. To ale ještě nebylo to nejhorší.
Kvůli vředům páchl jako bolavá noha
Poraněná noha se mu patrně vlivem diabetu již nikdy zcela nezahojila a od té doby trpěl bércovými vředy. Jedná se o velké otevřené rány na lýtku, které se hojí šest týdnů nebo i déle a obvykle se opakovaně vrací. V případě krále pak k jejich zhojení prakticky nedocházelo.
Zánět způsoboval, že mu noha prakticky hnila zaživa, navíc se postupně rozšířil také na druhou končetinu. Nekrotické procesy vedly k nesnesitelnému zápachu, který byl tak intenzivní, že o panovníkově přítomnosti věděli i o několik komnat dál. Nejen jeho manželky, ale všichni, kdo s ním přicházeli do styku, tímto zápachem velmi trpěli. Vzhledem k jeho vznětlivosti mu to ale pochopitelně nikdo nemohl říct.
Na svém životním stylu ale král nic nezměnil. Dobové prameny odhalují, že zatímco v mládí byl jeho obvod pasu zhruba 82 centimetrů, postupně se vyjedl až na 140 centimetrů. Ve tváři byl oteklý, špatně se pohyboval a litry parfému nedokázaly skrýt zápach hniloby.
Tehdejší medicína ho nemohla zachránit
Dokonce i dvorní lékaři se ho štítili. Jeho velkou ošetřovatelkou se nakonec stala jeho poslední manželka Kateřina Parrová, která se o něho obětavě starala, přestože na ni byl po velkou většinu času nepříjemný.
Zánět postupoval a lékařům bylo jasné, že král má skutečně namále. Infekce ho neustále oslabovala, ale tehdejší medicína neměla prostředky, jak ji efektivně léčit. Zachránit by ho teoreticky mohla amputace nohou, nicméně nikdo neměl odvahu ji navrhnout, aby na něj nedopadl Jindřichův hněv.
Kromě toho v jeho stavu vůbec nebylo jisté, že by takovou operaci vůbec přežil. Šance na jeho záchranu se tak velmi blížila nule. Nezbylo tak nic jiného, než čekat, než Jindřich VIII. zemře. Stalo se tak dne 28. ledna 1547 ve dvě hodiny ráno.
Zdroje:
