Článek
Možná, že už jste slyšeli o tom, že ve středověku to s hygienou nebylo tak špatné, jak se nám historické filmy někdy snaží namluvit. Lidé se překvapivě myli, dbali o svoje vlasy a měnili si oblečení. Tedy většinou. Každá doba má totiž své černé ovce, a tak bychom v dějinách našli řadu těch, kdo si na svou tělesnou schránku až tolik nepotrpěli.
Kupodivu se ne vždy jednalo o nuzáky. Nepříliš čistotné jedince bychom totiž našli i na těch nejvyšších místech, jako třeba v královském paláci. Hygienické návyky některých panovníků ve vás pravděpodobně vyvolají okamžitou potřebu jít si alespoň třikrát po sobě vyčistit zuby. A pravděpodobně je uvidíte v trochu jiném světle, než jak je popisují školní učebnice.
Zámek plný zápachu a výkalů za závěsy
Francouzský král Ludvík XIV., přezdívaný Král Slunce, je často popisován jako muž, který se zajímal o módu a jeho dvůr se mohl pochlubit veškerou extravagantní nádherou. Bohužel zde ale platí ono známé rčení „navrch huj, vespod fuj“.
Král se podle dochovaných pramenů vykoupal za celý život pravděpodobně jen dvakrát až třikrát. Voda byla v jeho očích smrtelně nebezpečná, mohla totiž otevřít póry a pustit tak do těla nemoci. Očistu proto řešil tak, že si otíral obličej a ruce navoněným hadříkem, tělo přetřel alkoholem a následně zasypal pudrem. Jak moc se mu dařilo zbavit se tělesného zápachu, je diskutabilní.
I kdyby ale Král Slunce páchl na míle daleko, nejspíš by si toho nikdo nevšiml. Versailles totiž bylo přecpané lidmi, ale sociální zařízení téměř neexistovalo. Dvořané tak vykonávali potřebu rovnou v sálech za závěsy, do váz a někdy dokonce rovnou na schodech. Zápach maskovaly hektolitry parfémů. Pro jejich přípravu se míchalo víno, růžová voda, levandule nebo velrybí pižmo. Výsledek vám pravděpodobně není nutné podrobněji popisovat.
Čím černější zuby, tím větší boháč
Mizivé povědomí o nutnosti tělesné čistoty ale měly i některé dámy. Kupříkladu královna Alžběta I., které se také říká panenská královna, milovala sladkosti, a to hlavně marcipán. Potíž ovšem byla, že si vůbec nečistila zuby. Ke konci života měla proto chrup tak zkažený, že byly její zuby úplně černé a rozpadaly se j. Kvůli bolesti odmítala jíst a když to na ni přišlo, mluvila jen šeptem, aby nemusela čelistí pohybovat více, než bylo nezbytně nutné.
Kvůli tomu se černé zuby záhy staly symbolem bohatství. Čím více sladkostí jste si mohli dovolit, tím zkaženější chrup jste měli. Proto si někteří lidé dokonce zuby záměrně špinili sazemi, aby působili více nóbl.
Alžběta I. milovala sladkosti, zuby si ale nečistila.
Toxické parfémy jí rozleptaly pokožku
Rovněž tělo Kateřiny Veliké nepřišlo s vodou a mýdlem prakticky do kontaktu. Ruská carevna se totiž koupala extrémně zřídka. Každodenní očistu řešila otíráním těla lihem a octem a o vodě říkala, že rozpouští tělo i duši. Milovala sice vůně, ty její však obsahovaly mnohé pochybné složky, jako třeba olovo a rtuť. To pochopitelně zanechalo následky na jejím zdraví, konkrétně vředy a mokvající rány na kůži.
Její dvořané ji navíc utvrzovali v tom, že nadbytek hygieny je pod její úroveň. Traduje se, že když si jednou nechala připravit měděnou vanu, aby se vykoupala, její dvůr jí to rozmluvil se slovy, že v lázni se člověk jen zbytečně roztéká.
Vody se štítil a myl se jednou ročně
Slavná panovnice Marie Terezie se sice o zdraví a hygienu zajímala, měla o ní ale svérázné představy. Vanu sice ve své rezidenci měla, používala ji prý ale jako odkládací stolek. Tělo si tak čistila jen částečně, většinou si nad umyvadlem pouze opláchla ruce a obličej. Teprve její syn Josef II. učinil nedostatku čistotnosti přítrž a zavedl ve Vídni veřejné lázně. Důvodem byl údajně nesnesitelný zápach v ulicích, který se šířil i na císařský dvůr.
Jako čert kříže se vody obával také císař Rudolf II. Vodu považoval vysloveně za nečistou a proto se koupal jen jednou ročně, a to ještě z jakýchsi rituálních důvodů. Jinak se otíral vínem, lihem a solí. Na dvoře se také šuškalo, že jeho komnaty voní po mrtvých zvířatech a staré krvi, ať už to znamená cokoliv. Vzhledem k jeho zálibě v okultismu a sbírání všemožných kuriozit by ale u něj nejspíš nepřekvapilo vůbec nic.
Jeho parfém navíc údajně obsahoval kozí tuk, popel ze spálených vraních křídel a lidské sádlo. Co je na tom pravdy, pochopitelně nevíme. Jak se ale říká, na každém šprochu pravdy trochu.
Zdroje:
https://www.historyextra.com/period/elizabethan/what-were-elizabeth-i-teeth-like-rotten-black-sugar/
Barbara Stollberg‑Rilinger – Maria Theresia: Die Kaiserin in ihrer Zeit
