Článek
S tělesnými ostatky historicky významných osobností se velmi často děly šílené věci, obzvlášť, jednalo-li se o panovníky. Po smrti podobný osud neminul ani Napoleona Bonaparte, z jehož těla se do dnešního dne dochovalo jen několik málo částí. Důvod? Kdekdo si kousek „uloupl“ pro sebe, aby se mohl pyšnit pořádnou kuriozitou.
Oficiálně je nyní známý vojevůdce a panovník pohřben v Paříži, nicméně hrob obsahuje pouze několik kostí. Zbytek se v průběhu staletí kdesi poztrácel. Dokonce i jeho vlastní komorník se přiznal, že odcizil dvě žebra svého dřívějšího zaměstnavatele.
Pro řadu lidí bylo vlastnictví podobného artefaktu něco jako trofej. Vzhledem k Napoleonovu věhlasu se tak nabízí vysvětlení, proč by někdo chtěl podobnou věc vlastnit. Není proto divu, že některé části pozůstatků doslova procestovaly svět a putovaly napříč mnoha sbírkami.
Urolog zakoupil přirození z ušlechtilých důvodů
V roce 1977 se americký urolog a profesor Kolumbijské univerzity John K. Lattimer, který byl nadšenec do historie, vypravil na aukci v Paříži. Mezi nabízenými předměty ho upoutal jeden obzvlášť morbidní. Šlo o odříznutou mužskou chloubu Napoleona Bonaparte.
Na nic nečekal a zmíněný úd zakoupil za částku 3000 dolarů, což odpovídá přibližně 63 tisícům korun. Někoho možná napadne, že něco tak neobvyklého jako urolog zkrátka a dobře potřeboval vlastnit. Ve skutečnosti jeho motivace byly úplně jiné a dokonce takřka ušlechtilé.
Jako lékař, který se s mužskými pohlavními orgány ve své profesi potkával na denní bázi, totiž dobře věděl, jak moc se někteří pánové vzhledem nebo velikostí svých genitálií trápí. Byl ale toho názoru, že by kvůli tomu nikdo neměl být terčem posměchu, dokonce ani Napoleon.
Relikvii odmítl komukoliv ukázat a schoval ji pod postel
Proto pro relikvii zhotovil speciální schránku vyloženou sametem, do které následně přirození uložil. Krabičku poté uložil pod postel a odmítl ji komukoliv ukázat. Když si ho jeho přátelé dobírali a požadovali, aby jim onu chloubu ukázal, pokaždé je odmítl s tím, že urologie je vážná věc.
Po jeho smrti přešla relikvie do dědictví jeho dcery, která se drží otcových zásad, a tak téměř nikomu dotyčný poklad neukázala. Uvádí se, že od doby, kdy jej doktor Lattimer zakoupil, jej vidělo pouze deset lidí.
Jedním z nich byl i moderátor a novinář Mark Evans. Televizní kanál Channel 4 totiž připravoval dokumentární sérii Dead Famous DNA, kde se zabývají právě ostatky a tělesnými charakteristikami historických osobností. Evans pak následně odcestoval do New Jersey, aby se osobně setkal s rodinou Lattimerů na vlastní oči si mohl artefakt prohlédnout. Později uvedl, že se jedná o skutečně malý a kromě toho velmi seschlý předmět. Zatím se ale nezdá, že by se majitelé choulostivé části Napoleona chystali ukázat ji veřejnosti.
Napoleon Bonaparte, one of history’s most iconic and enigmatic figures, has inspired countless myths and legends—yet few...
Posted by Ancient Archive on Sunday, July 27, 2025
Napoleonova chlouba cestovala křížem krážem
Jak se ale vlastně do pařížské aukce úd dostal? Jeho cesta byla velmi spletitá. Všechno to začalo po Napoleonově smrti, kdy při pitvě lékař jménem François Antommarchi právě tuto 4,8 centimetrů dlouhou část těla odřízl. Proč to udělal, nikdy nevysvětlil, každopádně ji poté předal knězi Paulu Vignalimu.
Duchovní si přirození odvezl s sebou na Korsiku a po jeho smrti zůstalo majetkem jeho rodiny, a to až do roku 1916. Poté ho obdržel britský sběratel, který si ho ale neponechal. Prodal ho dalšímu sběrateli, tentokrát amerického původu.
V roce 1927 se na výstavě v New Yorku mohli návštěvníci nezvyklou památkou na významného muže pokochat. Přes několik soukromých sbírek pak nakonec předmět doličný doputoval až do Paříže, kde byl zakoupen doktorem Lattimerem.
Zdroje:
