Článek
Hodně lidí dnes zmiňuje, že při hledání protějšku by vzhled neměl hrát hlavní roli a lepší je zaměřit se na povahu. V nomádském kmeni Wodaabe by ale nejspíš nesouhlasili. Krása tam totiž hraje při seznamování zcela zásadní roli, ovšem jiným způsobem, než bychom nejspíš čekali.
Každý mladý muž, který dospěje do věku na ženění, totiž musí projít poměrně strastiplnou cestou, během které si v ideálním případě skutečně najde ženu. V tom horším skončí jako milenec na jednu noc, který je svému okolí maximálně pro smích.
Ve Wodaabe je vzhled velmi důležitý
Kmen Wodaabe se živí hlavně pastevectvím a obchodováním na území Sahelu. Najít ho můžeme na různých místech, protože se neustále přesouvá. Nejčastěji to je ale na území Nigeru, Nigérie, Čadu a Kamerunu.
Jednou z velkých zajímavostí je, že lidé z kmene Wodaabe tráví velké množství času péčí o svůj zevnějšek. Nosí výrazné šperky, tetování i propracované účesy. Jsou také velmi konkrétní, když přijde na ideál krásy. Na rozdíl od západního světa, kde jsou podobným způsobem pod tlakem spíše ženy, se ale zaměřují naopak na muže.
Ideální muž má být vysoký, štíhlý a s dlouhým úzkým nosem. Důležité je také to, aby měl protáhlou souměrnou lebku, co nejsvětlejší kůži, zdravé zuby a svítivě bílé oční bělmo. Situace je někdy natolik extrémní, že matky svým synům dokonce vytahují ruce a nohy v naději, že je poté budou mít delší. To je totiž považováno za nejvíce přitažlivé.
Když už se některá z žen provdá za nepříliš pohledného muže a narodí se jí příliš ošklivé děti, má podle místních zvyklostí právo vybrat si nového manžela a pokusit se s ním zplodit hezčí potomky.
Muži se líčí a soutěží, který je nejhezčí
Samotné námluvy probíhají velmi specifickým způsobem. Každý rok se koná sedm dní trvající obřad Gerewol, který by se dal jednoduše charakterizovat jako soutěž krásy. Podobně jako finalistky Miss zpravidla velmi brzy „klofnou“ nějakého známého sportovce nebo boháče, funguje to i ve zmíněném kmeni. Ovšem s jedním podstatným rozdílem, o přízeň žen zde soupeří muži.
Obvykle si při této speciální příležitosti mladí muži oblékají tradiční oblečení v pestrých barvách, ozdobené korálky, perlami a dalšími ozdobami. Poté si pigmenty a barvami nalíčí obličej a podmalují si oči. Na rty patří tmavá indigová barva, díky které více vyniknou bílé zuby.
Průběh obřadu se řídí přesně danými pravidly. Muži se rozdělí do skupin, seřadí se do řady a během toho dlouhé hodiny bez přestávky tančí a zpívají. Pokud je vedro příliš nesnesitelné, mohou si dopřát velmi krátkou pauzu, během které popíjejí odvar z fermentované kůry. Protože má halucinogenní účinky, upadají do transu a zvládnou tančit jako o život, aniž by pocítili únavu.
Ženichy hodnotí dívčí porota
Tanečnímu šílenství přihlíží porota, která se skládá ze tří mladých žen na vdávání. Ta poté hodnotí vzhled, výdrž, taneční schopnosti a trpělivost. Z každé skupiny zvolí toho největšího fešáka. Mezi vítězi si poté mohou vybrat buď milence, nebo budoucí muže.
Ani ti, kdo se na předních příčkách neumístí, ale nemusí smutnit, protože se o ně obvykle poperou dívky z publika. Pokud si mladíka nějaké děvče vybere, jednoduše mu poklepe na rameno. Každý z kmene Wodaabe přitom ví, co to znamená. Následují milostné hrátky v buši, během kterých může žena posoudit, zda jí vybraný protějšek vyhovuje. Vybrat si nápadníka ale může nejen svobodná dívka, ale také vdaná žena, která si pouze chce zpestřit svůj intimní život.
Zdroje:
