Článek
První den roku 1991 vypadal ve Frýdku-Místku na první pohled zcela klidně a naprosto normálně. To se ale odpoledne bohužel změnilo tím nejhorším možným způsobem. Náhodný kolemjdoucí totiž v areálu místní základní školy objevil lidské tělo.
Přivolaná policejní hlídka na místě zjistila, že mrtvá žena zemřela násilnou smrtí. Byla brutálně poraněná v obličeji a na krku, kromě toho byla částečně obnažená. Nebylo tak pochyb o tom, že se stala obětí devianta. Koroner na místě určil, že dotyčná zahynula kolem silvestrovské půlnoci. Zanedlouho se podařilo odhalit také identitu ženy. Šlo o zdravotní sestru Blanku Ž., které bylo v době úmrtí třiatřicet let.
Kvůli špatné náladě odešla z večírku domů
Kriminalisté se rozhodli nejprve zmapovat, jak mohl vypadat poslední den zavražděné ženy. Ukázalo se, že si zrovna procházela náročným obdobím. Během roku 1990 se rozvedla a její dvě dcery skončily v péči otce. To pochopitelně nenesla právě nejlépe.
Silvestra se rozhodla oslavit společně s přáteli v Ostravě, v průběhu večera se ale necítila dobře, a tak se rozhodla, že pojede raději domů. Kamarádi se jí to snažili rozmluvit - přece jen bylo již opravdu pozdě, ona o tom ale nechtěla ani slyšet a skutečně proto odešla.
Veřejnou dopravou by se v pozdních hodinách přesouvala jen těžko, bylo proto pravděpodobné, že mohla jet stopem. Proto se policie obrátila na veřejnost, což se ukázalo jako chytrý tah. Velmi brzy se totiž přihlásili dva řidiči, kteří chtěli podat svědectví.
Do Frýdku-Místku dorazila v pořádku
První z mužů měl s Blankou společnou jen část cesty, proto ji po čase vysadil, a to kolem půl jedenácté večer. Chvíli proto žena pokračovala pěšky, než jí zastavilo další auto. To už ji dovezlo až do cílové destinace, kde ji jeho řidič vysadil nedaleko kulturního domu. Tam právě probíhala zábava, kterou se i přes mizernou náladu Blanka rozhodla navštívit.
Podařilo se najít dva svědky, kteří si vybavovali, že osudného večera Blanka na večírku skutečně byla. Doplnili také, že ji viděli ve společnosti neznámého muže. Ten byl o něco mladší než ona, měl delší vlasy a na sobě tmavý oblek.
Protože se mejdanu účastnilo kolem čtyř stovek lidí, bylo velmi složité zjistit identitu dotyčného. Policistům to proto nějaký čas zabralo a dříve, než byli s prací hotovi, na stole jim přistály výsledky soudní pitvy.
Zpráva z pitvy znechutila i zkušené detektivy
Obsah pitevní zprávy byl mimořádně znepokojivý. Vyšlo totiž najevo, že kromě viditelných zranění zemřelá utrpěla také rozsáhlá zranění vnitřní. Vrah jí totiž během svého řádění do intimních částí těla vložil zapálenou petardu. Není proto vůbec divu, že toto zjištění otřáslo i zkušenými kriminalisty, kteří se s něčím tak zvráceným setkali vůbec poprvé.
Brzy poté se podařilo identifikovat mladíka, se kterým Blanka měla trávit večer. Jednalo se o pětadvacetiletého Antonína Marčíka, který se na mejdanu podle svědků choval nepatřičně. Tančícím lidem házel pod nohy petardy, obtěžoval přítomné ženy a když se jej jiný návštěvník pokusil odkázat do patřičných mezí, vyhrožoval mu fyzickou likvidací. Důležitou informací také bylo, že Marčík byl v minulosti již trestaný, a to jako deviant.
Ve druhé polovině osmdesátých let se dopustil několika přepadení žen, které obtěžoval a požadoval po nich nejrůznější intimní aktivity. V roce 1987 jej soud poslal na čtyři roky do vězení, díky prezidentské amnestii se ale na svobodu dostal o rok dříve. Protože u něj byla zjištěna deviace, byla mu nařízena ústavní léčba. Ošetřující lékař mu ale po dvou měsících napsal kladný posudek, a tak soud nařízenou léčbu opět zrušil.
K činu se zvrhlý násilník bez okolků přiznal
Marčík od té doby o lékařích nechtěl ani slyšet. Místo léků se oddával alkoholu, a to i přesto, že si byl vědom toho, že pod vlivem jsou jeho zvrhlé choutky zpravidla silnější.
Po svém silvestrovském činu si vrah uvědomoval, že má v patách policii. Na místě svého bydliště se proto nezdržoval a policie ho dopadla teprve o nějakou dobu později, a to na ubytovně. Nalezen byl v koupelně, kde se pokoušel skoncovat se životem, ovšem neúspěšně. Putoval proto nejprve do nemocnice k nezbytnému ošetření a poté do vazby.
Během výslechu kriminalisty velmi překvapilo, že podezřelý muž nijak nezapíral, co provedl, ale ke všemu se přiznal. Policistům detailně popsal, co jeho činu předcházelo - na Blanku Ž. zaútočil během toho, kdy ji na její žádost doprovázel domů.
Znalci jej popsali jako psychopatickou osobnost se sklony k egocentrismu a agresivity. Uvedli, že má potíže s impulzivitou a neumí si odříct to, po čem aktuálně touží. Zároveň mu vzhledem k deviaci silně doporučili, aby požádal o kastraci. Soud jej následně potrestal patnácti lety za mřížemi. Poté, co si svůj trest odkroutil, mu byla nařízena ústavní léčba, kde podle dostupných informací setrvává dodnes.
Zdroje:
