Článek
Za založením zoologické zahrady v Praze vůbec nestojí zájem o zvířata, ale touha se pořádně blýsknout. V roce 1881 totiž v novinách hrabě Sweerts-Spork publikoval výzvu k jejímu zřízení, a to k příležitosti chystané svatby prince Rudolfa a belgické princezny Štěpánky.
Několik následujících let se ovšem projekt značně pozdržel. Nebylo například jasné, kde by se zahrada měla nacházet a do úvahy postupně přišlo několik různých míst v hlavním městě.
Středoškolský profesor Jiří Janda se stal prvním ředitelem pražské ZOO.
První ředitel na čas poskytl azyl zvířatům ve svém domě
Teprve v roce 1927 bylo definitivně oploceno několik hektarů půdy, na které měla pražská ZOO vyrůst. Přípravami byl ministerstvem pověřen středoškolský profesor Jiří Janda, který původně plánoval zoologickou zahradu otevřít na pražské Štvanici. Než k tomu ale došlo, vypukla První světová válka a plány musely jít na čas stranou.
Po vzniku Československa ale byl sen o pražské ZOO znovu vzkříšen a velkostatkář Alois Svoboda dokonce k tomuto účelu státu věnoval pozemky, na kterých dnes zoologická zahrada stále stojí.
Jiří Janda se tak s vervou pustil do práce, s velkým zápalem dokonce dočasně ubytoval některá zvířata ve své vile v Tróji, než pro ně byly zřízeny vhodné ubikace. To se týká například lvice Šárky, kterou zoo daroval ředitel cirkusu Rebernigg. Profesor Janda tak nějaký čas sdílel svou domácnost se skutečně neobvyklým domácím mazlíčkem.
28. září 1931 bylo otevřeno ZOO Praha, tehdy ještě jako staveniště zoologické zahrady na ploše 24 hektarů a profesor Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem.
Posted by Vladimír Stehno on Sunday, September 28, 2025
Vlasta Burian daroval ZOO lachtany
Dne 28. září roku 1931 bylo konečně po měsících příprav zpřístupněno takzvané „staveniště pražské ZOO“, a tak branou prošli první návštěvníci. Některé budovy, které tenkrát již byly připravené, přitom stojí dodnes. Jde například o administrativní budovu u hlavního vchodu nebo Jandovy voliéru dravců.
První zvíře, které se nastěhovalo do nové ZOO, byla vlčice Lotta. Následovali také dva koně Převalského, kteří se jmenovali Minka a Ali. Následovali tygři, kteří hned následující rok přivedli na svět první vrh koťat, slon Baby, hroch Petr a nosorožec Max.
V roce 1934 se konala velká sláva, populární herec Vlasta Burian totiž zoologické zahradě daroval lachtany Hýtu a Batula. Teprve ve stejném roce se také lvice Šárka mohla z domu ředitele Jandy nastěhovat do pavilonu šelem.
Druhou světovou válku zoologická zahrada přečkala
V následujících letech si nově vzniklá ZOO mohla přičíst hned několik prvenství, například první úspěšný odchov kondora mořského nebo první mládě medvěda ledního, které se kdy narodilo v zajetí.
Příchod Druhé světové války znamenal určitá omezení pro další rozvoj ZOO, na druhou stranu se stavy zvířat zásadně nesnížily. Vedení zahrady navíc rozhodlo o tom, že se na pozemcích bude pěstovat zelenina, vojtěška, tráva, kukuřice a další plodiny, což mělo zásadní dopad - ZOO byla prakticky soběstačná. Pouze maso pro šelmy se muselo dovážet z venkova.
V roce 1944 se nastěhovali noví zvířecí obyvatelé, kteří byli evakuováni z německých zoologických zahrad ohrožených nálety. Nejznámějším zvířetem, které se tímto způsobem dostalo do Prahy, byla hrošice Zuzana, která pocházela z Berlína v v Československu nakonec dožila. Další zvířata pak přicestovala ze ZOO v Drážďanech.
Profesor Jiří Janda byl ředitelem pražské ZOO až do roku 1938, kdy náhle zemřel na srdeční selhání. Dnes je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze. A přestože jeho další pokračovatelé se o rozvoj zoologické zahrady pochopitelně také v mnohém zasloužili, na prvního ředitele se v dobrém vzpomíná dodnes.
Zdroje:
Historie zoo popsaná na oficiálním webu
