Článek
Narodila se roku 1965 v Sokolově. Pavlína Braunová byla vysoká tmavovláska s hnědýma očima a krásnou postavou, to ale zdaleka nejsou její jediné klady. Její okolí na ni vzpomíná jako na velmi inteligentní, přátelskou a talentovanou dívku.
Její velkou vášní byl zpěv. Po maturitě sice nastoupila na vysokou školu, aby se stala učitelkou v mateřské školce, po několika letech ale studium ukončila. Již tehdy totiž vystupovala v několika folkových kapelách, jako například Sem Tam nebo Minnesengři.
Odešla na vlak a už se nikdy nevrátila
Když její babička zůstala sama, rozhodla se, že se k ní nastěhuje, aby jí mohla být k ruce. Navíc se jí to skvěle hodilo, protože s kapelou zkoušela v Českých Budějovicích, kam to měla jen něco přes hodinku cesty.
Dne 6. srpna roku 1988 měla domluvenou zkoušku, po které měla s ostatními členy kapely vyrazit koncertovat na Slapy. Její babička jí dala peníze na vlak a poté se obě ženy rozloučily. Ani jedna z nich nejspíš v tu dobu netušila, že se vidí naposledy v životě.
Rodina nahlásila zmizení za několik dní
Když Pavlína na zkoušku nedorazila, všem to bylo divné. Obvykle totiž bývala velmi dochvilná a navíc byla velmi zodpovědná. Kdyby se něco stalo nebo by změnila plány, určitě by dala vědět. Tenkrát ale pochopitelně nebyly mobilní telefony, a tak nešlo snadno zjistit, co je příčinou dívčiny nepřítomnosti.
Kapela se tedy domnívala, že se vše určitě vysvětlí a Pavlína dorazí alespoň na místo plánovaného koncertu. Nebylo po ní ale ani vidu, ani slechu. To už začali mít podezření, že se děje něco podivného. Sehnali si proto kontakt na Pavlíninu rodinu, ta o ní ale neměla žádné zprávy a až dosud netušila, že do Budějovic nedorazila.
Babička Pavlíny ale připustila, že se měla vnučka vrátit v neděli večer. V pondělí ale stále nebyla doma. Proto se dne 9. srpna rodina vydala na policejní stanici, aby nahlásila pohřešování mladé zpěvačky.
Vyšetřování uvízlo na mrtvém bodě
Vyšetřování od počátku nešlo příliš dobře. Ukázalo se totiž, že je jen velmi málo informací o Pavlínině pohybu od chvíle, kdy opustila domov. Nikdo ji totiž nepotkal ani cestou na nádraží, ani ve vlaku. Není tak vůbec jisté, jestli na něj skutečně zamířila.
V 80. letech byl totiž mezi mládeží velmi oblíbený autostop a Pavlína nebyla žádnou výjimkou. Bylo tak možné, že nasedla k někomu do auta a poté došlo k něčemu neočekávanému. Nebyli ale nalezeni žádní svědci, kteří by ji u silnice toho dne viděli.
Vyšetřovatelé zvažovali hned několik možností. Pavlína mohla mít někde úraz nebo se stát účastnicí nehody, nebyly o tom ale žádné důkazy. Vzhledem k její povaze a výpovědím blízkých byla brzy vyloučena sebevražda. Zůstávaly tak poslední dvě varianty. Dívka mohla buď emigrovat, nebo se stát obětí násilného trestného činu.
Osud Pavlíny Braunové je dodnes záhadou
Poslední možnost navíc podporoval fakt, že se nedaleko místa, kde by mohla Pavlína stopovat, pokud by se rozhodla nejít na vlak, našla dámská bota a prázdná kabelka. Velmi rychle se tak rozšířily fámy, že oba předměty patřily právě ztracené Pavlíně. Policie ovšem později uvedla, že nález souvisel s jiným případem.
Jak roky plynuly, bylo možné s téměř stoprocentní jistotou vyloučit také útěk za hranice. Nezdá se totiž pravděpodobné, že by se mladá žena z ciziny nikomu neozvala ani po revoluci, nebo se rovnou nevrátila domů.
Momentálně je případ odložený, protože již byly vyčerpány všechny možnosti vyšetřování. Policisté, kteří na něm kdysi pracovali, se ale domnívají, že Pavlíně Braunové někdo ublížil a její tělo ukryl natolik dobře, že nebylo nikdy nalezeno.
Zdroje:
