Puberťák si buší kladivem do obličeje? Možná vylepšuje genetiku. Looksmaxxing není jen péče o vzhled

Všimli jste si, že váš pubertální syn má najednou novou rutinu péče o pleť, začal lépe jíst a pravidelně cvičí? Je možné, že zkrátka dospívá, pečuje o sebe a poprvé pochopil, že sprchový gel nemusí sloužit zároveň jako šampon, kondicionér a prostředek na mytí auta.

V tom horším případě se ale také mohlo stát, že jednoduše propadl šílenému trendu ze sociálních sítí, kterému se říká looksmaxing.

Samotný výraz vznikl spojením anglických slov looks a maximizing. Znamená tedy přibližně „maximální vylepšování vzhledu“. Zní to zdánlivě neškodně, protože pod stejnou nálepku lze schovat nový účes, čištění zubů, kvalitnější spánek nebo cvičení.

Internet ovšem opět nezklamal a jako obvykle dokázal jednoduchou a původně záslužnou myšlenku proměnit v toxickou filozofii, soutěž a někdy dokonce i amatérskou plastickou chirurgii.

Looksmaxxing se obvykle dělí na „soft“ a „hard“ variantu. Soft looksmaxxing zahrnuje dostupné a většinou relativně rozumné změny. Může jít třeba o péči o pleť, vhodnější oblečení, účes, pohyb, zdravější jídelníček nebo úpravu vousů.

Hard looksmaxxing začíná tam, kde šampon a posilovna nestačí. Patří k němu kosmetické zákroky, výplně, užívání nejrůznějších přípravků (mnohdy pochybné kvality) bez lékařského dohledu a úvahy o plastických operacích.

Na sociálních sítích se objevuje dokonce takzvaný bone smashing. Pokud máte pocit, že to zní děsivě, máte pravdu. Jde totiž o úmyslné opakované údery do vlastních obličejových kostí v absurdní naději, že se zahojí do atraktivnějšího tvaru. Lidé, kteří se to rozhodnou praktikovat, k tomu využívají například kladivo.

Není těžké uhodnout, proč lékaři tento nápad nepovažují za převrat v estetické medicíně. Údery mohou totiž způsobit poranění, otoky, poškození nervů či očí a nežádoucí změny obličeje. Zaručený „modelovský profil“ z nich skutečně nevzniká.

Velkou popularitu získal také mewing, tedy držení jazyka u horního patra s příslibem ostřejší čelisti. Správná poloha jazyka může mít opravdu význam v určitých oblastech stomatologie. Tvrzení, že pouhým cvičením zásadně přestavíte obličejové kosti, ale nemá přesvědčivou vědeckou oporu.

Nejpodivnější na looksmaxxingu není samotná touha dobře vypadat. Ta provází lidstvo patrně od chvíle, kdy první pravěký člověk zjistil, že mu kožešina přes jedno rameno sluší lépe než přes druhé.

Znepokojivý je spíše jazyk, kterým část internetové komunity o vzhledu mluví. Obličej se rozebírá skoro jako technický výkres. Hodnotí se čelist, vzdálenost očí, lícní kosti, symetrie, poměr jednotlivých částí tváře nebo „canthal tilt“, tedy sklon očních koutků.

Uživatelé diskuzních fór zveřejňují své fotografie a žádají ostatní, aby je ohodnotili na číselné škále. Místo rady ohledně účesu pak mohou dostat třeba zprávu, že jejich genetika je podprůměrná a bez chirurgického zákroku nemají šanci na úspěšný partnerský život.

Část tvůrců samozřejmě hrdinsky přispěchá s nabídkou řešení. Někdy je to placená konzultace, jindy aplikace, doplněk stravy nebo návod, jak „napravit“ další údajnou vadu. Pokaždé jde ale o to, přesvědčit dospívajícího, že jeho obličej je problém a potom mu prodat řešení. Není to žádný převratný marketingový trik, ale stále funguje.

Looksmaxxing se výrazně rozšířil v internetovém prostředí zaměřeném na mladé muže. Část této scény se překrývá s tzv. manosférou, tedy skupinou influencerů, fór a komunit, které řeší mužství, vztahy, postavení mužů ve společnosti a údajnou nadvládu žen.

Ne každé video o posilování či pánské módě je samozřejmě vstupní branou k misogynii. Problém nastává, když se péče o vzhled propojí s fatalismem zmíněného prostředí. V mladých lidech se poté probudí představa, že úspěch ve vztazích určují téměř výhradně genetické rysy a že ženy si automaticky vybírají pouze malou skupinu těch nejatraktivnějších mužů.

Prakticky žádná pozornost se v těchto kruzích ale nevěnuje tomu, jak lépe komunikovat, zvládat odmítnutí nebo budovat zdravé sebevědomí. Místo toho tak teenager začne věřit, že rozhoduje několik milimetrů jeho čelisti a že za jeho osamělost mohou povrchní ženy.

Looksmaxxing bývá popisován jako mužská záležitost. Už dávno ale neplatí, že se to děvčat netýká. Na sociálních sítích se totiž jeho slovník a principy stále častěji objevují také v obsahu pro mladé ženy. Většinou bývají nenápadnější a zaobalené třeba do péče o pleť, hubnutí, líčení, „glow-up“, změny vlasů a návody, jak se přiblížit ideálním proporcím. V praxi jde ale o totéž.

Rozdíl mezi inspirací a nezdravou posedlostí není vždy na první pohled vidět. Zatímco jedna dívka možná skutečně sleduje pouze konkrétní postup líčení, druhá každý detail svého obličeje porovnává s upravenými a nerealistickými fotografiemi, omezuje se v jídle a přemýšlí, který zákrok bude potřebovat hned po dosažení plnoletosti.

Není důvod panikařit pokaždé, když si váš puberťák koupí sérum na pleť nebo začne chodit do posilovny. Varovná může být spíše kombinace několika změn:

Silné zaujetí domnělými vadami vzhledu může v některých případech souviset s vážnými psychickými problémy. Looksmaxxing sám o sobě sice není diagnóza, ale odborníci upozorňují, že u zranitelných dospívajících může jejich potíže posilovat.

Zdroje: