Článek
Když se Grigorij Jefremovič Rasputin roku 1869 narodil, nejspíš nikdo nečekal, jaký jeho život nabere směr. Přišel na svět na Sibiři ve zcela bezvýznamné vesnici a jeho rodiče byli rolníci.
O jeho dětství se téměř nic neví, pravděpodobně proto, že se ničím nelišilo od životů ostatních dětí z ruského venkova. Když mu bylo devatenáct let, oženil se a s manželkou zplodil čtyři děti. Během tohoto období se živil jako handlíř s koňmi.
V roce 1892 ale došlo v jeho životě k prudkému obratu. Údajně Rasputin prožil jakési duchovní probuzení, což ho přimělo opustit svou rodinu a odejít z domova. Následně prožil zhruba tři měsíce v klášteře a poté putoval po celé zemi. Ostatně potulní svatí muži mají v Rusku dlouhou tradici.
Rasputin měl příznivce především z řad žen.
V Petrohradu získal pověst prostopášníka
O několik let později se dostal do Petrohradu, kde začal působit jako guru a léčitel. Byla proto příhodná doba, protože na počátku 20. století mezi místní smetánkou stoupal zájem o esoteriku a okultismus. Zakrátko měl již kolem sebe početnou komunitu příznivců, tvořenou převážně ženami.
Tato sláva mu však nejspíš stoupla do hlavy, protože se o něm brzy povídalo jako o muži značně uvolněných mravů, který nenechá na pokoji žádnou sukni a kromě toho si prolévá hrdlem litry alkoholu.
Před svými následovníky přitom paradoxně vždy vystupoval jako zdrženlivý a rozvážný člověk, který hlásá střídmost a čistotu těla i mysli. Nacházel se tak v obrovském vnitřním rozporu, kdy v podstatě vedl dvojí život.
Carevna Alexandra mu plně důvěřovala
Následně byl v roce 1905 představen carovi Mikuláši II. a jeho manželce Alexandře. Jejich syn Alexej byl totiž vážně nemocný. Trpěl hemofilií a sužovaly ho záchvaty, při kterých se o něj jeho blízcí velice obávali.
Rasputin byl údajně jedné z těchto atak nemoci přítomen a podařilo se mu ji zmírnit, nebo o tom alespoň přesvědčit carevnu. Ta na něj od té doby nedala dopustit a léčbu svého syna, ale také další záležitosti, svěřovala do jeho rukou.
Jeho osudnou chybou se nejspíš stalo to, že se nespokojil s touto pozicí u dvora, ale vetřel se také do přízně cara a začal mu radit také v politických otázkách. Z toho důvodu ho začala nenávidět nejen část aristokracie, ale také carovy vlastní rodiny. Nenávist vůči jeho osobě tak nadále rostla.
Spekulovalo se, že je milencem carevny
Když vypukla první světová válka a car Mikuláš II. odjel na východní frontu, trávila Alexandra v Rasputinově přítomnosti prakticky veškerý čas. Dostávalo se mu přitom zvláštních výhod, k dispozici měl i osobního řidiče. Po celém Petrohradu tak začaly kolovat fámy, že carevna a podivný léčitel jsou ve skutečnosti milenci. Na toto téma dokonce začaly vznikat značně nemravné obrázky, které kolovaly celým městem.
Naprosto náhodná žena se na něj dokonce rozhodla spáchat atentát, protože podle jejího názoru přiváděl carskou rodinu do hanby. Proto ho na ulici bodla do boku nožem. Rasputin přežil, ale pro všechny případy se od té doby pohyboval pouze s ochrankou.
Život mu to ale nezachránilo. Zakročit se rozhodli příbuzní carského páru, kteří tak zosnovali spiknutí. Během něj byl Rasputin vylákán na fingovaný večírek, kde dostal víno a zákusky otrávené kyanidem. Poté, co se ukázalo, že požití jedu nemělo žádný účinek, rozhodli se spiklenci, mezi kterými byl také manžel carovy neteře, svého nepřítele zkrátka zastřelit.
Příčina úmrtí není dodnes zcela zřejmá
Byli proto značně v šoku, když se i po zásahu zvedl a jako smyslů zbavený se na ně nejprve vrhl a dal se na útěk. Stálo to několik dalších výstřelů, než konečně padl k zemi. Teprve poté mohli spiklenci jeho tělo hodit do vody.
Do dnešního dne přitom není úplně jisté, co bylo přesnou příčinou jeho úmrtí. Jeden ze spiklenců se sice měl na smrtelné posteli přiznat, že místo jedu podal Rasputinovi neškodnou látku, ovšem stále zbývají dvě možnosti.
Šílený léčitel tak buď podlehl střelným zraněním, případně byl po vhození do vody ještě naživu a tudíž se utopil. Jak přesně se celý atentát odehrál, už se ale s největší pravděpodobností nikdo nedozví.
Zdroje:
