Článek
Ve škole jste se pravděpodobně během hodin dějepisu dozvěděli o Stalinovi velké množství informací, které jste už dávno zapomněli. A není divu. Fakta o tom, kdo kde vedl válku a s kým, jaké zbraně použili a kolik mužů padlo, oslovují většinou jen nadšence.
Daleko snáz si zapamatujeme zdánlivě nepodstatné drobnosti z osobních životů významných osobností, které se mnohdy nemusíme bát označit za historický bulvár. Uznejte ale sami, mnohem snáz si nejspíš vybavíte třeba manželky Karla IV., než datum, kdy sedláci bojovali u Chlumce.
Vaření z duše nenáviděl
Z toho důvodu se dnes nebudeme osobě Stalina věnovat nijak seriózně a místo toho se podíváme na to, jak vypadal jeho jídelníček. Možná, že to o jeho osobnosti také leccos prozradí, i když budete muset trochu číst mezi řádky.
Hned na úvod je dobré říct, že Stalin doslova nenáviděl vaření. Historici jako pravděpodobný důvod uvádí vzpomínky z dětství. Jeho matka ve snaze uživit sebe i syna vykonávala celou řadu zaměstnání a mimo jiné pracovala jako kuchařka. Zřejmě pro rodinu nešlo o nijak slavné časy, protože tato vzpomínka Stalina dráždila i o mnoho let později.
Kromě toho mu byly odporné všechny vůně a pachy, které s sebou příprava pokrmů nezbytně přináší. Proto ve všech svých sídlech nechával kuchyni zřídit co nejdál od míst, kde měl k dispozici prostory pro svou osobní potřebu.
Jídelníček dělnické třídy
Chudé dětství ovlivnilo Stalinovy chuťové preference až do dospělosti. Nikdy si nezvykl na příliš okázalou kuchyni a naopak se stravoval velmi střídmě. Jeho okolí si z něj údajně z toho důvodu často dělalo legraci. Kupříkladu jeho blízký spolupracovník Vjačeslav Michajlovič Molotov říkával, že soudruh Stalin se stravuje jako na sovětské dovolené obyčejného pracujícího člověka, jenže po celý rok.
Co přesně to ale znamenalo? Podle dochovaných zdrojů jedl Stalin k snídani většinou omeletu, ke které si dopřál kávu. Následoval oběd, který v jeho případě mohl sestávat například z dušené pohanky a plátku hovězího masa, případně pečené křepelky.
Chybět mu na stole nesměla ani polévka, Stalin si na ně údajně potrpěl. Během letního období šlo většinou o zelňačku z čerstvého zelí, zatímco v zimě se připravovala z kyselého zelí a přidávala se do ní klobása. Během doby, kterou strávil v exilu na Sibiři, si měl také oblíbit rybí polévku. Rybolov byl ostatně jednou z mála činností, kterou byl ochotný přispět k přípravě pokrmu.
Spiridon Ivanovič Putin musel připravovat Stalinovi stále stejná jídla dokola.
Strach z otravy mu nedával spát
Večeři Stalin začínal převážně sklenkou vína (pravděpodobně tech sklenek bylo poněkud více), přičemž zásadně pil pouze víno gruzínské. To opět odkazuje k jeho dětství, narodil se totiž právě v Gruzii. Z jeho rodiště také pocházel jeho oblíbený recept na šašlik, což bylo jediné jídlo, které si kdy uvařil vlastnoručně.
Vraťme se ale k večeři. K té si Stalin dopřál buď další polévku, nebo fazole. Dále již jedl většinou jen ovoce. Říká se, že miloval ananas, uměl ocenit ale také sušené ovoce, jako například brusinky. Ze sušených plodů si také nechával připravovat kompot nebo želé.
Ohledně jídla trpěl Stalin paranoiou. Obával se, že by mohl být otráven, a tak se příprava pokrmů řídila přísnými pravidly. Měl svého vlastního ochutnávače a každý chod prošel sérií přísně stanovených testů. Pokaždé jedl až nějakou dobu poté, co bylo jídlo položeno na stůl. A v neposlední řadě důkladnou prověrkou prošel také jeho kuchař. Jedním z těch, kteří obstáli, byl mimochodem Spiridon Ivanovič Putin. Pokud je vám jeho jméno povědomé, není to náhoda. Šlo totiž o dědečka současného ruského prezidenta.
Zdroje:
