Článek
Ke zdobení vánočního stromečku má každý trochu jiný přístup. Někdo hledá každý rok na sociálních sítích nejnovější trendy a vykoupí prodejny s dekoracemi, jiní lidé naopak stále používají tytéž ozdoby, které zdědili po prarodičích.
Ty tradiční možná nejsou nejvíce moderní, ale mají své vlastní kouzlo. Za některé retro ozdoby jsou dnes dokonce sběratelé starožitností ochotní zaplatit neuvěřitelné sumy. Pokud je tedy doma máte, určitě je nevyhazujte, i kdybyste je neplánovali používat.
Na stromek se často věšelo, co dům dal
Stromečky se v Československu obvykle neladily do jednoho určitého stylu. Používalo se vše, co bylo k dispozici a navíc platilo, že čím barevnější, tím lepší. Nebylo tak výjimkou, že se na jednom stromku ocitl zlatý i stříbrný řetěz současně. To platilo také pro ozdoby samotné, většinou byly jejich kolekce vícebarevné a nikdo se nad tím zvlášť nepozastavoval.
Možná vám to připadá jako nesourodá všehochuť, ale k Vánocům to zkrátka patřilo a zvlášť děti bývaly z přemíry barev a lesku nadšené. Mnoho rodin tak mělo v oblibě třeba lesklé třásňové řetězy, které trochu vypadaly, jako by byly vyrobené z alobalu. Měly jednu velkou výhodu, dovedly totiž zamaskovat nevzhledné kabely od elektrických světélek.
Vánočního osvětlení bylo spíše málo. Známé byly lucerničky, barevné koule nebo roztomilé muchomůrky. Pokud jste neměli to štěstí, že se vám něco takového podařilo sehnat, museli jste se spolehnout na staré dobré svíčky. Není proto vůbec divu, že právě o svátcích hasiči často vyjížděli k hořícím stromečkům.
Foukané ozdoby se vyvážely i do Ameriky
Jedním z velkých hitů byly tradiční křehké foukané ozdoby. Ano, jde přesně o ty skleněné koule, které často mávajícím ocasem shodil pes. V Československu se jich vyrábělo velké množství, a to od roku 1931. Přebytky se dokonce vyvážely do zahraničí a byl o ně velký zájem.
Těmito koulemi se sice stromky zdobí dodnes, v devadesátých letech se ale začaly vyrábět spíše v umělohmotné variantě. Ty původní, skleněné, jsou považované za velkou vzácnost a rodiny je proto pečlivě střeží.
Velmi populární byly foukané koule v průhledném provedení, uvnitř kterých se mohly vyskytovat malé figurky, sníh z polystyrenu nebo malé zasněžené chaloupky. Tento typ ozdob se také často vyvážel do USA, jakkoliv to zní vzhledem k nastavení tehdejší socialistické společnosti překvapivě.
Návrat k tradiční estetice venkova
Za minulého režimu také došlo k renesanci slaměných ozdob. Ty se vyráběly na základě tradičních staročeských motivů a obzvlášť ve venkovských domácnostech, kam by se přílišná okázalost vizuálně příliš nehodila, udělaly mnoho parády. Někdo je používá dodnes, faktem ale je, že v záplavě neuvěřitelného množství dekorací působí na řadu z nás téměř nudně.
Věšet na stromeček potraviny nebylo nijak výjimečné. Kromě zmiňovaných čokoládových kolekcí se používaly třeba ručně zdobené perníčky, sušená jablka a další pochutiny. Tuto variantu rádi volili lidé, kteří měli hluboko do kapsy nebo se jim i přes veškerou snahu nepodařilo sehnat populární foukané koule.
Přibližně v 60. letech se také začaly objevovat umělé vánoční stromky. Jednak byly trvanlivější, jednak mohly být méně hořlavé. Kromě toho se vyráběly také nejrůznější futuristické varianty, které odrážely tehdejší estetiku. Zní to sice moderně, ale dnes se od tohoto trendu mnoho rodin opět odvrací a sází raději na přirozenost.
Zdroje:
