Článek
Točená, kopečková, z plastové vaničky, nebo nanuk? Rozhodnout se jen pro jednu zmrzlinu je vzhledem k velkému sortimentu opravdu těžké. To za minulého režimu jsme si museli vystačit s podstatně menšími možnostmi. Radost ze zmrzliny nám to ale ani tak nezkazilo a zvlášť děti si ji dovedli pořádně užít.
Téměř ve všech československých rodinách byly populární polárkové dorty a mnoho lidí si s nimi bohatě vystačilo. Možná bylo jedním z důvodů i to, že ani tato nejobyčejnější varianta nebyla tak levná, jak by možná někdo očekával. Polárka byl smetanový krém v papírové krabici s motivem eskymáka. Prodával se za cenu kolem 9,60 československých korun a při tehdejších platech to přece jen úplně málo peněz nebylo.
Reklamní slogan „Dárek nad dárky, dort z polárky“ si možná někteří z nás pamatují dodnes. Jak ale vůbec vznikl? Mlékárna Laktos, která zmíněnou pochoutku vyráběla, se totiž snažila vyzrát na to, že přes zimu si lidé většinou zmrzlinu nekupovali. Proto vymysleli speciální vánoční polárkový dort.
Polárkové dorty se vyráběly v několika velikostech a příchutích, většinou vanilkový a čokoládový. Některé cukrárny ho prodávaly porcovaný a zvlášť v mléčných barech se dokonce jeho jednotlivé porce polévaly čokoládou.
Nejlevnější byl ovocný protlak
Dalším velkým hitem byl také nanukový dort. Ten se prodával v hranaté plastové krabičce a byly na něm čokoládové pruhy. V původním složení figurovala zejména smetana a „nanukáč“ se většinou podával se šlehačkou a vaječným likérem. Zajímavostí je, že se prodává dodnes. Složení se ale změnilo, a tak je dnes jeho hlavní součástí sušené mléko a rostlinný tuk.
Pokud jste si za socialismu chtěli dopřát něco lepšího, jednou z možností byla třeba dvoubarevná zmrzlinová kostka DUO. Šlo také o smetanovou zmrzlinu, která se vyráběla buď vanilkovo-čokoládová, nebo vanilkovo-jahodová. Stejně jako většina tehdejších zmrzlin se prodávala v papírové krabičce.
Co se týká ovocných zmrzlin, frčely zejména dřeně z pasírovaného ovoce. Jednou z těch nejznámějších byl Táboráček, který se vyráběl v táborských mrazírnách a koupit se dal za 1,60 československých korun. Dřeň se prodávala v plastovém kelímku s víčkem a bývala třeba jahodová, jablečná nebo hrušková. Později se objevila také v barevných umělohmotných kostkách, které si mnoho lidí z neznámého důvodu umisťovala na koule u auta.
Ruská zmrzlina už dávno není ze Sovětského svazu
Ještě levnější variantou byla jablečná dřeň v papírové krabičce, která se prodávala pod názvem Zmrazený protlak s cukrem. Stála totiž jen 1,50 československých korun. Dostupná byla také meruňková nebo jahodová varianta, ty již ale byly dražší.
Zapomenout nesmíme ani na klasiku v podobě Ruské zmrzliny. Ta se skutečně začala vyrábět ve třicátých letech v Sovětském svazu, odkud se v dobách socialismu do Československa dovážela. Jedná se o smetanový krém s máslem, který je vložený mezi dvěma oplatkami. Prodává se pochopitelně i dnes, jen se již z politických důvodů ve většině případů jmenuje jinak.
Na samotný závěr ještě pro pořádek zmíníme některé nanuky, které se vyrábí dodnes. Jde například o zmrzliny Míša nebo Eskymo. I když nejspíš již dávno nepatří mezi ty, které by děti vyhledávaly nejvíce, své příznivce stále mají.
Zdroje:
