Článek
Na interiérový design mají lidé různé názory a dokonce i odborníci tuto problematiku vnímají rozdílně. Pokud ale existuje něco, na čem se shodnou všichni designéři a bytoví architekti bez výjimky, pak je to konstatování, že obývací stěny by měly navždy zmizet v propadlišti času.
Na první pohled tento kus nábytku prozradí, že se ve vaší domácnosti zastavil čas, nebo že ji zařizovala ještě vaše babička a od té doby jste na obývák nesáhli prstem. Je až fascinující, že se v době rychle se měnících trendů některé rodiny právě tohoto nevkusu až křečovitě drží.
Obývací stěna znamenala blahobyt
Kde se vůbec obývací stěny vzaly a proč někdo tento nevzhledný a nepraktický kus nábytku vůbec vymyslel? Své počátky má v éře panelákových bytů a centrálně plánované ekonomiky. Nejspíš vás nepřekvapí, že v poválečných letech měla řada lidí hluboko do kapsy a pořízení každého kusu nábytku tak pečlivě zvažovali.
Obývací stěna vznikla jako kompletní řešení obývacího pokoje, díky kterému už žádné další skříně nebudou potřeba. Dalo se do ní uložit oblečení, knihy, nádobí a dokonce i lahve s alkoholem. Zkrátka taková všehochuť.
Nábytkářské závody začaly obývací stěny chrlit ve velkém. Pestrost výběru byla téměř nulová, téměř všechny vypadaly stejně a lišily se snad jen v odstínu dřevěného dekoru, případně velikosti.
Každý, kdo si ji pořídil, ale získal pocit luxusu a blahobytu. Obývací stěna znamenala, že máte domácnost zařízenou a nic dalšího, snad kromě pohovky, jednoduše nepotřebujete. Právě proto Čechoslováci získali pocit, že jde o něco, bez čeho se zkrátka nedá žít.
Nic praktického na tom dávno není
Dokonce i po revoluci se ale mnoho lidí tohoto zvyku drží. Nábytkářský trh sice nabízí velmi širokou škálu možností, hodně z nás ale stále touží po tom, aby zařízení domácnosti bylo především cenově dostupné. Setrvačnost a neochota měnit obvyklé vzorce chování nás poté vede k tomu, abychom si pořídili trochu modernější variantu skříně, kterou milovali naši prarodiče.
Možná nyní namítnete, že na tom přece není nic špatného, když jsou podobné skříně tak praktické. Problém ovšem je v tom, že to už dávno není pravda. Parádní servisy porcelánu už si dnes většinou nepořizujeme, stejně jako ustupuje do pozadí zvyk, mít doma vybavený minibar. Moderní televize se spíše instalují rovnou na zeď, není tedy třeba umisťovat je do k tomu určenému výklenku v obývací stěně.
Stejně tak, ačkoliv je to z určitého úhlu pohledu smutné, lidé stále méně čtou. Obrovskou knihovnu najdeme jen v málokteré domácnosti a mladí lidé často právě z důvodu úspory prostoru využívají elektronické čtečky knih. Je proto velmi pravděpodobné, že knihovnu přes celý obývák zkrátka nepotřebujete. A pokud jste dostatečně staromilští na to, abyste po ní zatoužili, nejspíš si pořídíte nějakou hezčí.
Obývací stěny jsou nefunkční a nekvalitní
Obývací stěny zpravidla zabírají celou zeď obývacího pokoje a působí jako obrovská plocha, která pohlcuje mnoho světla. Váš domov tak kvůli ní bude působit jako temná kobka. Kromě toho se v ní usazuje neuvěřitelné množství prachu. A buďme upřímní, nikdo nechce trávit úklidem více času, než je nezbytně nutné.
Další potíž je také v samotném materiálu, ze kterého se stěny vyrábí. Většinou jde o dřevotřískové desky potažené laminem nebo dýhou. Je to levné a snadné na výrobu, bohužel ale tento typ nábytku nemívá příliš dlouhou životnost. Lamino a dýha se odírá a odlepuje, plastové úchytky a nekvalitní panty se opotřebí. Pokud jde o starší kousek, ty bývaly často lepené lepidlem s obsahem formaldehydu. To se může negativně projevit na kvalitě vzduchu v místnosti.
Zdroje:
