Článek
Zrození alternativní Země
Psal se konec křídového období. Před zhruba 66 miliony let se planeta koupala ve zlatém světle druhohor a zemi vládli giganti – tyranosauři, triceratopsi, pterosauři a další nespočet druhů. Nad oceány se rozléhal řev dravců, po souši se plazili býložravci velikosti domů a drobní savci, podobní dnešním rejskům, se krčili v norách, vyčkávajíce tmy.
A pak – z ničeho nic – náraz asteroidu u poloostrova Yucatán. Síla výbuchu odpovídala miliardám jaderných bomb. Prach a popel zatemnily slunce, fotosyntéza se zastavila, teploty prudce klesly a během několika let zahynulo přes 75 % všech druhů. Včetně většiny dinosaurů.
Tato katastrofa paradoxně umožnila savcům vyjít z úkrytu. Během milionů let převzali dominantní roli a jednoho dne z nich povstal i člověk.
Ale co kdyby ten asteroid minul Zemi? Co kdyby dinosauři přežili?
Svět, kde dinosauři vládnou dál
Podle řady paleontologů by svět bez hromadného vymírání vypadal jako planeta stále ovládaná dinosaury. Vědci z Environmental Literacy Council uvádějí, že velcí plazi by dál dominovali suchozemským ekosystémům a savci by zůstali malí a noční – stejně jako po většinu druhohor.
„Kdyby dinosauři nezmizeli, savci by se nikdy nevyvinuli v nic většího než krysa,“ shrnuje biolog dr. Mark Norell z American Museum of Natural History.
V takovém světě by tedy pravděpodobně neexistovali sloni, velryby ani lidé. Na Zemi by se rozkládaly rozlehlé džungle, v nichž by vládli masožraví teropodi, býložraví titáni a možná i zcela nové, dosud neznámé druhy.
Ale představme si, že přesto – navzdory všemu – by se inteligentní savci nějak prosadili.
Lidé ve stínu ještěrů
V alternativní historii, kde dinosauři přežili, by lidé možná nikdy nebyli pány planety. Evoluce by je donutila žít v úkrytech, pohybovat se v noci a vyvíjet zcela jiné strategie přežití.
Vědci z BBC Science Focus i RealClearScience připouštějí, že by se lidé mohli vyvinout jako menší, rychlejší a ostražitější druh – bytosti, které by se dokázaly pohybovat nepozorovaně mezi obřími tvory.
Místo velkých měst by existovaly podzemní kolonie ukryté v jeskyních a zalesněných údolích, kde by lidé přežívali pomocí ohně, kamene a později kovu, zatímco nad nimi by se po zemi procházela pětadvacetimetrová monstra.
Zbraně by pravděpodobně vznikly mnohem dřív – ne kvůli válkám mezi lidmi, ale jako obrana před gigantickými predátory. Oheň by byl symbolem života, světlem v noci, kdy se ozýval řev dravců.
Dinosauři jako vládci inteligence
A co kdyby se místo lidí stali inteligentními právě dinosauři? Někteří vědci se domnívají, že dromeosauridi (příbuzní velociraptorů) měli už tehdy relativně vysoké IQ a komplexní smyslové chování. Paleoneurolog Dale Russell dokonce v 80. letech navrhl hypotetický druh – „dinosauroid“ – bytost podobnou člověku, s vzpřímenou postavou, trojprstými rukama a velkým mozkem.
Pokud by evoluce směřovala tímto směrem, mohla by se na Zemi vyvinout civilizace inteligentních plazů, kteří by stavěli kamenná města, využívali kov, možná i elektřinu – svět, kde by teplo a vlhko hrály roli, jakou dnes má kyslík a beton.
Jejich architektura by mohla připomínat obří termitiště, spleť tunelů a klenutých chodeb, přizpůsobených tělesné teplotě plazů. A možná by i tito „plazí lidé“ jednou zvedli oči k nebi a položili si otázku: Jsme sami ve vesmíru?
Ekosystém plný napětí
Svět, kde dinosauři i lidé existují souběžně, by byl biologicky i kulturně napjatý. Ekosystémy by byly hustější, dynamika predátor–kořist extrémnější.
Savci by se museli přizpůsobit prostředí, které ovládají obrovští ještěři. Například lidé by mohli žít v oblastech s extrémním klimatem – chladných horách, arktických regionech nebo na ostrovech, kam by velcí dinosauři nedokázali proniknout.
Z evolučního hlediska by lidský mozek pravděpodobně rozvinul ještě větší schopnost plánování a strategie – nutnost přežít po boku predátorů by z lidí učinila dokonalé taktiky, spíše než stavitele měst.
Pokud by se lidé i přes přítomnost dinosaurů dokázali rozvíjet, i jejich kultura by se lišila od té naší.
Kovy by se získávaly z výše položených oblastí, aby se předešlo predátorům. Domy by byly nízké, ukryté a splývající s okolím. Umění by pravděpodobně zobrazovalo neustálý boj mezi člověkem a přírodou – mezi ohněm a drápem, světlem a temnotou.
Nebo bychom se možná naučili s dinosaury žít v symbióze – zkrotit býložravé druhy, využívat je pro přepravu, obranu i práci. Takhle by mohla vzniknout civilizace připomínající sci-fi svět z „Dinotopie“ – města, kde lidé a dinosauři spolupracují, ne soupeří.
Závěrem
V každém případě, kdyby tehdy asteroid minul Zemi, svět by nebyl náš. Možná by nikdy nevznikla civilizace, jak ji známe. Nebo by se zrodila zcela jiná – plazí, podzemní, noční.
Jak poznamenává biolog Nick Longrich z University of Bath: „Vymírání dinosaurů bylo pro savce tragédií i požehnáním zároveň. Bez té katastrofy bychom tu zřejmě nebyli.“
Asteroid, který před 66 miliony let vyhladil dinosaury, tak paradoxně otevřel cestu k lidské inteligenci. A možná je to připomínka, že naše existence stojí na prachu hvězd a především náhodě vesmíru.
Zdroje:
https://enviroliteracy.org/would-humans-survive-if-dinosaurs-didnt-go-extinct/
https://www.sciencefocus.com/nature/what-if-the-dinosaurs-had-survived/
https://www.realclearscience.com/articles/2022/11/25/what_if_the_dinosaurs_hadnt_gone_extinct_866709.html
https://www.livescience.com/animals/dinosaurs/what-if-a-giant-asteroid-had-not-wiped-out-the-dinosaurs
https://en.wikipedia.org/wiki/Dollo%27s_law_of_irreversibility
