Jak těhotenství mění strukturu mozku a proč je to dobře

Každá novopečená máma se s tím setká – v koupelně stojíte s kartáčkem v ruce a najednou nevíte, jestli jste si už čistila zuby, či ne. Nebo se přistihnete, že jste otevřela lednici a zapomněla, co jste chtěla vzít. Dlouho se „mommy brain“ vysvětloval jen nedostatkem spánku a stresem. Jenže podle vědců jde o mnohem hlubší a systematičtější změny v mozku ženy.

Studie ukazují, že více než polovina žen sama sebe po porodu vnímá jako roztržitější a více zapomnětlivé. A zatímco společnost to často bere jako vtipný stereotyp, neurověda říká: není to náhoda, mozek se v těhotenství skutečně mění.

První velký průlom ve znalosti tohoto fenoménu nastal v roce 2016. Neurovědkyně Elseline Hoekzema a její tým z Nizozemska sledovali pomocí magnetické rezonance ženy před těhotenstvím a následně znovu po porodu. Výsledek? Výrazný úbytek šedé hmoty v oblastech mozku zodpovědných za sociální vnímání a zpracování emocí.

Na první pohled to může působit děsivě, ve skutečnosti ale nejde o poškození tkání. Jde o neuronální prořezávání, proces podobný tomu, jak se vyvíjí mozek v pubertě. Odstraňují se zbytečné spoje a tím se celé obvody zefektivňují. Je to jako když uklidíte přeplněnou skříň – najednou rychleji najdete to, co potřebujete.

V těhotenství ženám dramaticky kolísají hladiny hormonů – estrogenu, progesteronu a oxytocinu. Tyto molekuly nejsou jen chemie nálad, ale také fyzicky přestavují mozkové obvody.

Výzkumy ukazují, že během těhotenství a těsně po porodu dochází k remodelaci struktur, která posiluje propojení mezi oblastmi mozku. V bílé hmotě, která funguje jako kabeláž spojující jednotlivé části, se zlepšuje komunikace. Výsledek? Mozek mámy je zase rychlejší v rozpoznávání a vyhodnocování signálů od dítěte – třeba pláče nebo výrazů v obličeji.

Ano, maminky po porodu často popisují, že se hůř soustředí na práci, snadno zapomenou, kde odložily telefon, a multitasking, který jim dřív šel, najednou drhne. Jenže tyto „slabiny“ jsou vykoupeny posílením jiných schopností.

Funkční magnetická rezonance ukazuje, že mozek matek reaguje výrazně silněji na tvář jejich vlastního dítěte než na cizí. Oblasti spojené s odměnou, empatií a motivací doslova „rozsvítí“, když se dívají na své dítě. To znamená, že mozek prostě přesměruje energii a kapacity tam, kde je to biologicky v danou nejdůležitější – k ochraně a péči o novorozeně.

Ne všechny změny jsou trvalé. Některé úpravy struktury mozku se postupně vrací do původního stavu během několika let po porodu, ale jiné přetrvávají i déle. Například studie sledovala matky šest let po porodu a stále u nich našla stopy změn v oblastech spojených se sociálním vnímáním.

Zajímavé je, že rozsah těchto změn souvisel i s kvalitou pouta mezi matkou a dítětem. Ženy, které vykazovaly výraznější strukturální úpravy mozku, často udávaly silnější pocit empatie a napojení na dítě. Vědci proto spekulují, že „mommy brain“ je vlastně přírodou naprogramovaná výhoda, nikoli nevýhoda.

Pokud se cítíte po porodu zapomnětlivé, unavené a méně „bystré“, nejste v tom samy – a rozhodně to neznamená, že váš mozek slábne. Naopak, přestavuje se tak, aby z vás udělal efektivnější a citlivější matku.

„Mommy brain“ tedy není vada ani stigma, ale neuvěřitelná ukázka plastické síly lidského mozku. Příroda nám umožňuje, že náš nervový systém není statický, ale dynamicky reaguje na to, jakou životní roli zrovna potřebujeme naplnit.

Zdroje: