Článek
Česko a Evropa: útulky, legislativa a sterilizace jako základní kameny péče
V Česku i ve většině evropských států je přístup ke psům a kočkám postaven na systému odchytu, umisťování do útulků, sterilizaci a následné adopci. Zvířata bez majitele jsou obvykle odchycena městskými službami a převezena do útulků, kde se ověřuje jejich identita pomocí čipů. Pokud se majitele nepodaří dohledat, zařízení zajistí očkování, ošetření, kastraci a připraví zvíře k adopci. Eutanázie je aplikována výjimečně, pouze v případech vážného onemocnění nebo nezvladatelné agrese, kdy jiná řešení selžou. Celkově jde o civilizovaný přístup, jehož cílem je ochrana života i důstojnosti zvířete.
Evropská unie se snaží o sjednocení pravidel v zacházení s toulavými zvířaty napříč všemi členskými státy, včetně povinného čipování, sterilizace a vakcinace. Zároveň zavádí přísné sankce za opuštění zvířete, a některé země mají již vysoce propracované legislativní systémy.
Například v Belgii jsou psi a kočky bez majitele automaticky čipováni, registrováni a umisťováni do útulků. Pokud si je majitel nevyzvedne do 15 dnů, jsou určeni k adopci. V Německu může zvíře zůstat v útulku až šest měsíců a eutanázie je legální pouze ve výjimečných případech.
Francie, Španělsko a Itálie mají komplexní systémy péče, podporují komunitní útulky a často využívají práci dobrovolníků. Ve Švýcarsku je dokonce v ústavě zakotvena důstojnost zvířete, což odráží vysoký etický standard v oblasti zacházení se zvířaty.
„No-kill“ a TNR: nový přístup k populaci psů a koček
V některých zemích se prosazuje tzv. „no-kill“ přístup, který omezuje euthanázii na minimum. Místo usmrcování zdravých jedinců se zvířata sterilizují, vakcinují a rehabilitují. Eutanázie je vyhrazena jen pro extrémní případy.
Itálie zakázala eutanázii zdravých domácích zvířat už v roce 1991 a spoléhá na program TNR (trap–neuter–return), tedy odchyt–sterilizace–návrat. Tento model je stále častěji využíván i jinde, protože kombinuje efektivní kontrolu populace s humánním přístupem.
Severní Amerika: útulky a tlak na nové modely adopcí
V USA, Kanadě a dalších částech Severní Ameriky hrají útulky a organizace jako RSPCA zásadní roli v péči o zvířata. Zvířata bez domova jsou evidována, čipována a nabízena k adopci, pokud se nenajde původní majitel.
Například v Katy (Texas) se rozšířily programy, které umožňují přímou účast veřejnosti na adopcích z městských zařízení, čímž se snižuje riziko euthanazie kvůli přeplnění.
Naopak San Francisco čelí kritice kvůli rostoucím počtům eutanázií. Důvodem jsou přeplněné kapacity, nízká míra adopcí a nedostatek financí. Situace se stává tématem veřejných debat a volání po reformách sílí.
Asie a Afrika: tradiční přístupy, nové výzvy
V mnoha asijských a afrických zemích přetrvává vysoký počet volně žijících psů a koček. Například Indie je známá rozsáhlou populací tzv. „street dogs“, která žije volně v komunitách. Tato zvířata jsou často nekontrolovatelným faktorem veřejného zdraví – zejména kvůli přenosu vztekliny.
V Maroku byl ale již zaveden program TNVR (trap–neuter–vaccinate–return), který usiluje o rovnováhu mezi humánní péčí a ochranou veřejnosti. Pouliční psi jsou odchyceni, očkováni, sterilizováni a navráceni zpět, pokud nejsou adoptováni.
Turecko přijalo kontroverzní zákon požadující odchyt milionů toulavých psů. Zvířata jsou umisťována do útulků, sterilizována a zajišťuje se jim základní péče. Nicméně zákon také umožňuje eutanázii zvířat, která jsou považována za „nepřizpůsobivá“, což kritici označují za legalizaci masového usmrcování.
Extrémní příklady: zvířata jako potrava
V některých asijských zemích zůstává konzumace psů a koček kulturně zakořeněná – zejména v určitých oblastech Číny, Vietnamu a Severní Koreje. Známým příkladem je město Yulin v Číně, kde se každoročně koná kontroverzní festival, během něhož jsou tisíce psů a koček zabity pro maso. Organizace na ochranu zvířat dlouhodobě protestují proti krutosti, s níž jsou zvířata zacházena i přepravována.
Podobně v některých oblastech Indonésie či Laosu stále existují černé trhy, kde jsou psi prodáváni na maso. I když v mnoha případech už nejde o legální činnost, úřady často nedokážou (nebo nechtějí) efektivně zasahovat.
Na africkém kontinentu jsou psi méně často chováni jako společníci a více vnímáni jako strážci nebo pracovní zvířata. V některých oblastech, například v Nigérii, se psí maso objevuje jako součást místní kuchyně, ačkoliv i zde se setkává s odporem.
Japonsko a Jižní Korea: sterilizace místo masových zásahů
V Japonsku existují přísná pravidla pro odchyt, karanténu a adopci toulavých zvířat. Eutanázie je povolena pouze v regulovaných případech, ale některá zařízení čelí kritice kvůli metodám usmrcování, jako jsou plynové komory.
V Jižní Koreji se TNR programy stávají standardem v péči o toulavé kočky, a zároveň se zpřísňují zákony proti opuštění domácích mazlíčků. Změny v legislativě i veřejném mínění přispívají k větší ochraně zvířat a ke kultivaci přístup k nim.
Shrnutí – různé modely, jeden cíl
Globální přístupy ke zvířatům bez domova se liší podle kulturních, ekonomických i legislativních specifik. Lze je rozdělit do tří hlavních modelů:
- Humánní model – sterilizace, adopce, rehabilitace, minimální využívání euthanazie (např. EU, Kanada, některé státy USA).
- Regulovaný model – eutanázie je povolena za přísných podmínek (např. Německo, Japonsko).
- Model masové kontroly – zahrnuje usmrcování kvůli nedostatku zdrojů nebo kulturním zvyklostem (např. části Asie, Turecko, některé africké země).
Úspěšná strategie zpravidla kombinuje více faktorů: osvětu veřejnosti, důslednou legislativu, dostupnou sterilizaci, podporu útulků a spolupráci mezi státem a neziskovým sektorem.
Statistika na závěr
Pro představu, kolika zvířat se regulace týká, se můžeme podívat do dostupných světových statistik.
Například v USA každoročně do útulků ve Spojených státech vstupuje přibližně 7,6 milionů psů a koček, z toho asi 3,9 mil. psů a 3,4 mil. koček. Přes 2,7 milionu zvířat je následně usmrceno (včetně asi 1,2 mil. psů a 1,4 mil. koček), ale zhruba stejný počet je adoptován.
V České republice je eutanázie mezi opuštěnými psy v útulcích relativně nízká – studie z českých zařízení uvádí, že eutanázie tvořila přibližně 0,9 % případů u psů ve zkoumaném vzorku útulků. Jiná situace je s kočkami. Některé české studie o kočkách v útulcích ukazují, že až 33 % přijatých koček bylo buď usmrceno, nebo zemřelo, přičemž vyšší míra úmrtí často souvisela s vážným zdravotním stavem při příjmu.
Zdroje:
https://www.aa.com.tr/en/europe/eu-working-on-standardized-measures-for-stray-animals/3236245
https://www.aa.com.tr/en/europe/europe-s-residential-areas-devoid-of-stray-animals-due-to-tight-regulations/3233774
https://apnews.com/article/d8452e6aa0005e0cd71462ab7daf9bf5
https://apnews.com/article/c65f1eb0a2ee3b65cbc46e691f298c85
https://www.ndtv.com/india-news/gas-chamber-massacre-law-rules-for-stray-dogs-in-other-countries-9061682
https://www.houstonchronicle.com/neighborhood/katy/article/katy-city-council-votes-allow-public-adopt-pets-20329299.php
