Článek
To, kým jsme, jak reagujeme na nejrůznější životní situace, na co jsme citliví, jak se nám daří ve vztazích… to vše je výsledkem našich prožitých zkušeností. Slovy neurobiologa Erica Kandela: „Náš mozek neustále vytváří, ukládá a reviduje záznamy v paměti. Používá je k tomu, aby nám svět dával smysl. Naše myšlení, učení se, rozhodování a vztahy s ostatními lidmi zcela závisejí na naší paměti.“
A co když jsme dětství prožívali ve stresu, strachu?
Co je ACE test a proč vznikl
ACE (Adverse Childhood Experiences) znamená nepříznivé zážitky z dětství. Screeningový test zaměřený na tyto zážitky vznikl na základě dodnes respektovaného rozsáhlého výzkumu, provedeného v USA v roce 1998, kdy lékaři a vědci sledovali desetitisíce lidí a zjišťovali průběh jejich dětství. Následně podrobně popsali, že existuje souvislost mezi tím, čím si člověk prošel jako dítě, a jeho zdravím a psychikou v dospělosti.
V rámci studie odpovídalo více než 17 000 osob na otázky, zda jako děti prožili se svými rodiči nebo pečovateli v domácnosti jednu či více z celkem deseti možných dětských adverzních zkušeností. Tento test je dodnes používán po celém světě.
Je nutné ale zmínit, že ACE test neměří intenzitu ani délku traumatu, nezahrnuje šikanu, chudobu, diskriminaci ani ztráty, a nepočítá s tím, že jste mohl/a mít ochranné vztahy, které vám pomohly přežít.
Vliv na vznik nemocí a věk dožití
Náročné dětství bohužel nemá vliv jen na naše psychické zdraví a vztahy. U ACE skóre je také opakovaně prokázaná souvislost jak s vyšším výskytem některých onemocnění, tak i se zkrácenou délkou dožití. A není to korelace „psychologická“, ale biologická. S rostoucím ACE skóre lineárně roste riziko řady onemocnění. Toto riziko výrazně roste už od ACE skóre 4+. Ne skokově, ale postupně – čím vyšší skóre, tím vyšší pravděpodobnost.
Dlouhodobý stres v dětství totiž mění vývoj mozku (amygdala, hipokampus, prefrontální kortex), nastavuje nervový systém do režimu trvalé pohotovosti, čímž ovlivňuje imunitu, zánětlivé procesy a metabolismus. Tělo se učí přežít, a ne dlouhodobě fungovat.
Somatická onemocnění, k nimž jsou lidé od skóre 4+ více predisponovaní, jsou: kardiovaskulární onemocnění (hypertenze, infarkt), cukrovka 2. typu, autoimunitní onemocnění, chronická bolest, fibromyalgie, onemocnění trávicího traktu (IBS, záněty), plicní onemocnění (částečně i nezávisle na kouření).
Lidé s ACE skóre 6 a více mají výrazně vyšší riziko předčasného úmrtí a podle některých analýz zkrácení délky života až o 15–20 let.
Jak to funguje:
Test má 10 otázek. Odpovídá se ano / ne, s tím, že každá odpověď „ano“ = 1 bod. Výsledné skóre je tedy 0–10.
Níže tedy následuje 10 otázek, resp. spíš tvrzení, která pro vás buď platí nebo neplatí. Odpovězte si ano / ne podle toho, zda se vás daná zkušenost týkala do 18 let věku. Za každé „ano“ si zapište 1 bod. Po zodpovězení všech deseti otázek spočítejte, kolika bodů jste dosáhli.
- Byl/a jsem opakovaně ponižován/a, zesměšňován/a, kritizován/a nebo zastrašován/a.
- Zažil/a jsem fyzické ubližování ze strany dospělého.
- Zažil/a jsem sexuální zneužití nebo jiný nevhodný kontakt.
- Chyběla mi emoční blízkost, zájem nebo pocit, že jsem důležitý/á.
- Nebyly naplňovány mé základní potřeby (péče, bezpečí).
- Rodiče se rozvedli nebo jeden z nich odešel.
- Jeden z rodičů byl závislý (alkohol, drogy aj.).
- V rodině se vyskytovalo vážné duševní onemocnění.
- Byl/a jsem svědkem domácího násilí.
- Někdo z členů domácnosti byl ve vězení.
Výsledek:
0–1 bod - Dětství bez výrazné kumulativní zátěže
Lidé s tímto skóre obvykle vyrůstali v relativně stabilním a bezpečném prostředí nebo měli dostupného dospělého, který poskytoval ochranu a podporu. Nemuseli se brzy učit „přežívat“. To neznamená automaticky dokonalé dětství, ale stres nebyl dlouhodobý, nepředvídatelný ani ohrožující.
V dospělosti se to často projevuje lepší schopností regulovat emoce, větší důvěrou ve vztazích a nižší mírou chronického stresu.
2–3 body - Zvýšené riziko dopadů stresu z dětství. Velmi časté.
Tohle skóre má velká část populace. Často znamená určité narušení bezpečí (rozvod rodičů, závislost, emoční chlad), ale také přítomnost alespoň nějaké opory nebo stability.
Lidé s tímto skóre mohou být citlivější na stres, mít tendenci přebírat odpovědnost za druhé a mít pocit, že „musí být silní“.
Zároveň často fungují velmi dobře — někdy až příliš. Jejich obtíže bývají spíš skryté než viditelné.
4 - 6 bodů - Vysoká kumulativní zátěž
V tomto případě již výzkumy ukazují větší dopady, např. existuje prokázaná souvislost s vyšší pravděpodobností úzkostí, depresí, závislostí nebo chronického stresu v dospělosti. Dětství často obsahovalo opakované ohrožení, nepředvídatelné chování dospělých, nedostatek bezpečí a jistoty. Nervový systém se učil být neustále ve střehu.
V dospělosti se to může projevovat úzkostmi nebo depresí, potížemi s hranicemi, silnou sebekritikou a vyčerpáním, i když „objektivně nic nechybí“.
6-7 bodů - Chronické trauma v raném vývoji
Toto skóre často znamená, že dítě vyrůstalo v prostředí, které bylo dlouhodobě nebezpečné a stres nebyl výjimkou, ale normou. Mozek a tělo se přizpůsobily přežití, a proto se tito lidé obvykle naučili rychlému čtení nálad ostatních, potlačování vlastních potřeb a disociaci nebo „vypnutí“ emocí.
V dospělosti se mohou objevovat potíže s blízkostí i samotou, pocity prázdnoty nebo odpojení, psychosomatické obtíže, závislostní chování (ne vždy na látkách, ale i např. na lidech). Bez porozumění problematice samotné si tito lidé často pokládají otázku: „Proč mi je tak těžko, když jsem to přežil/a?“
8–10 bodů - Extrémní vývojová zátěž
Tohle skóre má malé procento lidí. Znamená to, že dítě bylo vystaveno téměř všem sledovaným formám ohrožení, bezpečí nebylo dostupné téměř nikde. Nervový systém vyrůstal v režimu přežít za každou cenu.
V dospělosti se často objevuje pocit, že člověk „nepatří“, hluboký stud bez jasné příčiny, potíže s identitou („kdo vlastně jsem“), extrémní únava nebo vnitřní chaos, střídání hyperfunkce a kolapsu.
Závěr: Proč má smysl se o ACE vůbec zajímat
Protože pomáhá přestat se obviňovat za reakce, které dávají smysl. Vysvětluje, proč „běžné rady“ někdy nefungují a otevírá cestu k terapii, která pracuje s traumatem, a ne proti člověku.
Pro mnoho lidí je to první moment, kdy si řeknou:
„Aha. Tak proto.“
ACE test není nálepkou ani diagnózou, spíš pomůckou, jak pojmenovat to, co bylo dlouho bezejmenné. Ukazuje, že některé naše reakce nejsou selháním charakteru, ale logickým důsledkem toho, čím si nervový systém musel projít.
V každém případě, minulost není neměnný osud. Mozek zůstává tvárný, vztahy léčivé a porozumění sobě samým může být prvním krokem ke změně. Ne proto, abychom se v minulosti utvrdili, ale abychom si konečně dovolili s ní zacházet s respektem a laskavostí.
Zdroje
Felitti, V. J., Anda, R. F. et al. (1998): Relationship of Childhood Abuse and Household Dysfunction to Many of the Leading Causes of Death in Adults
Centers for Disease Control and Prevention (CDC): Adverse Childhood Experiences Study
Harvard University – Center on the Developing Child: ACEs and Toxic Stress
Shirley Ryan AbilityLab – ACE Questionnaire Overview
National Association of County and City Health Officials (NACCHO)
https://sancedetem.cz/ace-jsou-adverzni-detske-zkusenosti
